Dostal jsem na twitru domácí úkol od @LadislavZalio. Navrhl mi sepsat důvody, které by přiměly voliče vrátit se od Andreje Babiše k Topolánkům a Dalíkům. Je to zajímavý úkol. Nelehký. Zkusím je vzájemně srovnat, a uvidíme, nakolik budu úspěšný.
Ale vezmeme to popořádku, od začátku. Kdysi v minulém tisíciletí coby mladý, začínající ekonom jsem měl štěstí na výborného kolegu důchodového věku. Ukázal mi základy řemesla, živícího mne díky jemu celý život. Pan Mader měl takové oblíbené úsloví. Říkal „Dej každému přesně to, co chce, a tím ho nejvíc nasereš“. Omlouvám se tímto všem jemným duším za přesnou citaci.
Pod kmotry ovládanými stranami oposmlouvy jsem stejně jako mnozí volal po nových, čistých, politikou neušpiněných lídrech, kteří by plnili masarykovský étos slušné politiky. Volání nebylo pouze mé, a bylo vyslyšeno. Objevili se dosud politikou nepolíbení odborníci, prý plní dobrých úmyslů. Hlasitou protikorupční rétorikou slibovali vymést Augiášův chlív a můj idealismus byl po zásluze potrestán. Na úsloví pana Madera u mne vbrzku došlo.
Musím po pravdě doznat, že ta megamaštal byla naplněná až přetékala na kolemjdoucí. Není třeba to rozebírat, ale nelze vynechat mauricijského Radjiva M. Sinha, který spolu se zesnulým Lajosem Bácsem z Maďarska dotovali ODS patnácti miliony. Všichni si dobře pamatujeme, jak prasklo, že to byla provize od Milana Šrejbra z mimořádné státní půlmiliardové dotace podepsané V. Klausem st.
Podobnými případy jsme se denně brodili, kauzy mimořádně vydatné nám předkládala nezávislá média. Kdo chtěl, věděl všechno o všech prakticky okamžitě. Křišťálově čistý Standa alias akciový mašinfíra, ministr dopravy a velká domů Viamontu, milovník vína suchého tak až v krabicích šustí, nezdaněné kabelky plné tun zlata atp. Tou dobou jako štika v rybníce úspěšně proplouval také Andrej Babiš. Zprivatizoval Agrofert, o záhadné valné hromadě se hodně napsalo. Kdo chtěl, zaregistroval jeho minulost agenta STB stejně jako současnost finančního žraloka hltajícího podniky jeden za druhým. Kostelečtí řezníci by mohli vyprávět, kdyby si troufli. Všechny jeho přešlapy byly díky nezávislým médiím veřejně známé, ale ze štiky se přesto postupem času stal kapitální sumec, který se v bahně té doby cítil mimořádně dobře a pěkně rostl a tučněl.
Kde vidím kořen všeho zla a všelidové „blbé nálady“? U dvou politických lhářů, premiérů, prezidentů, viníků a zakladatelů korupčního prostředí a klientelismu v naší zemi. Klaus st. se vydává za konzervativce, Zeman za levicového politika. Není to pravda, oba jsou zastánci politického směru, pro který razím název populistická kleptokracie. Jejími hlavními znaky je naprostá bezzásadovost; politika bez idejí a obsahu; bezpáteřné podlézání silnějšímu a pohrdání slabším; obcházení pravidel, mravních norem a zákonů; zesměšňování a urážení oponentů. Oba se vydávají za vzdělance, ale já je vidím pouze jako bezcharakterní, dosti sečtělé osoby s určitými řečnickými schopnostmi. Musím oběma přiznat schopnost rychlé reakce, používání citátů (často smyšlených) a chytlavých řečnických zkratek, které mezi lidmi rychle zakoření. Sarajevským atentátem byla nazvána snaha o oproštění ODS od korupce. Spálenou zemí zas prosperující země na vrcholu hospodářského růstu. Zákeřným plazem na tři se stal předseda koaliční strany, který nechtěl akceptovat poručníkování silnějšího koaličního partnera. Dokonce měl tu drzost, že dokázal vést svůj rezort a stranu dobře a nenechal si ukrást výsledky své práce. Vrcholný majstrštyk ale bylo „doleva nebo s námi“, což v překladu z klausovštiny znamená „po volbách doleva s námi“. Ujala se i další Klausova lež: pravicovým stranám US a KDU-ČSL se nedá věřit a kladou si vyděračské podmínky. Prý proto s nimi nelze jít do společné vlády. Skutečností byl pravý opak, Klaus koaličním partnerům nenabízel koalici, ale otroctví.
A jsme u kořene problému. Oposmlouvou si prognostičtí bratři rozparcelovali naši zemi jako jejich doživotní léno na sféry vlivu a pozic, které byly přidělovány kmotrům živícím ČSSD, ODS, stejně jako dva vrcholné pokrytce vše zastřešující. Systematická korupce a bezuzdné vysávání rozpočtů požíraly naši vlast.
A mohlo se naplno začít s hledáním nepolitického politika který nás spasí. Spásat nás se svým politickým podnikem chtěl Bárta. Po jeho veřejných věcích začalo svítat Okamurovi. Po tom, co se některým jeho spolustraníkům rozsvítilo, vytvořil si SPD podle stejného byznysplánu. A s pomocí dekonstrukce státu se vynořil z hlubokého palermského bahna sumec s profikorupčním hnutím, které nás zachrání před zlotřilými politiky.
Nechápu to, ale mnoho lidí uvěřilo, že on je milionářem, který nemusí krást a už bude jen makat pro nás všechny. Proč tolik lidí ignorovalo jeho minulost? Jak to, že nikomu z nich nevadila absence programu a idejí, na kterých by měl stát každý politický subjekt? Pravicoví, většinově liberální voliči kteří jej vynesli do parlamentu a vlády, od něj dali z větší části ruce pryč na základě jím prováděných politických kroků. Babišovi to je jedno, oslovil před dalšími volbami ty, kterým vyhovují jeho nesplnitelné sliby.
V nezvládané koronakrizi jej pomalu opouštějí i oni. Kam se sunou? Pochopitelně k dalšímu charizmatickému zachránci světa. Není to mladší Klaus, dokonce ani Okamura. Je to inteligentní a vzdělaný pragmatik, lovící ve voličském moři z pirátské paluby spíše vlevo. Nic proti Bartošovi, ale někteří jeho spoluplavci jsou pro mne velké sousto. Třeba bitcoinový těžař Vymazal, Kadeřávek s doménou Šabatové, nebo levicový teoretický terorista Tožička. U něj se oprávněně bojím obnovy krušnohorských lágrů s těžbou Babišem zachráněného lithia.
Koho tedy volit? Nezbývá než pravicová koalice. Přes všechny jejich hříchy jsme díky těmto stranám v EU a v NATO. Jsem si vědom mnoha jejich provinění bývalých, stejně jako stálého vlivu kmotrů spojených se zbytky klausovského křídla ODS. Ale tyto strany v ČR položily základy hospodářského růstu. Růstu takového, že z něj může sedm let čerpat Babiš dotace, státní pobídky a investovat do nákupů hlasů svých voličů. Růstu natolik masivního, že náš stát zatím přežil nejen slovenského parazita, ale i loňský čínský export.
Neznám žádného předbabišovského předsedu vlády, který přímo zavinil smrt 13.272 občanů; psychopata, rozdělujícího občany pro svůj osobní prospěch; otce, který se neštítí ze svých dětí udělat bílé koně a unést je do válečné zóny; daňového podvodníka; dotačního podvodníka; trestně stíhaného premiéra ve střetu zájmů; zakladatele politické strany, jejímž cílem je umožnit mu beztrestné přisátí k státnímu rozpočtu, zapuštění kořenů ve státní správě a tím zabránit řádnému vyšetřování zločinů svého majitele, atd. atp.
Babiš za poslední dva roky pustil žilou státnímu rozpočtu tak, že si to sami naplno bojíme přiznat. Tento rozvrat státních financí musí někdo napravit. Stejně tak musí provést reformu zdravotnictví, důchodovou, splnit maastrichtská kritéria, přijmout euro. Napravit nám v EU Babišem zničenou pověst. To všechno musí někdo udělat. Babiš to evidentně nebude, tyto nepopulární kroky by mu pokazily propagandistické falešné úspěchy. Nemohl by to prodat čaulidem, takže to musí zvládnout pravicová koalice.
A jestli se komukoliv nelíbí na pravicových stranách cokoliv, má možnost to sám snadno změnit velice jednoduše. Podejte si přihlášku, vstupte, hlasujte, vyměňte ty, kteří vám vadí, kandidujte, staňte se poslancem, ministrem nebo premiérem. Jen proboha už přestaňme všichni nadávat na tu špinavou politiku. Když ji necháme napospas špinavcům, čistou se nikdy nestane. Změny můžeme provést jedině SPOLU.