Otevřený dopis členům TOP 09

Vážení přátelé,

obracím se na Vás při vzpomínce na našeho knížete Karla touto formou, nevěda jak jinak prospět naší TOP 09. Před lety jsem do ní vstoupil jako do jediné strany na české politické scéně se skutečně konzervativním ekonomickým fundamentem a zároveň s liberálním přístupem k lidským právům. Vstoupil jsem zcela záměrně do strany, která díky zanedbatelné výši svých preferencí nepřitahovala houfně šíbry a kmotry doufající v rýžování na společnosti, na veřejných zdrojích a rozpočtech. Zároveň jsem ale vstoupil do strany, která se zárukou procházela volbami, pravidelně několika svými členy posílila sněmovnu i senát a téměř vždy pomáhala tvořit vládu.

Byl jsem poctěn tím, že jsem byl zvolen předsedou MO Karlovy Vary, předsedou nebo místopředsedou regionu, členem krajského výboru. Vybrali si mne ti, kteří mne osobně znali. Volili mne pro mou práci, mé vystupování na ulicích při předvolebních kampaních, ale zejména pro mou aktivitu na sociálních sítích a já se snažil jim tuto důvěru plně splatit.

Nadšeně jsem uvítal náš až nečekaně příznivý výsledek ve volbách roku 2021, ale to byl snad poslední pozitivní okamžik, který si mohu připomenout. Výčet negativ je mnohem delší – sněm TOP 09 následovaný skonem Karla Schwarzenberga, přepadení Ukrajiny Ruskem, zblažkovaná dohoda se Zemanem, nepřipravenost koalice převzít zodpovědnost za vedení země, jalovost vlády při provádění nezbytně nutných reforem, nulová deagrofertizace, neplnění kroků očekávaných našimi voliči, zanedbatelná rozpočtová kázeň, pachuť z brněnské bytové kauzy ODS, Dozimetr, rozkol v koalici, …

Nemá cenu proti tomu vyjmenovávat např. naše předsednictví EU nebo zahraniční diplomacii. S úspěchy jsme všichni počítali, úspěchy naši voliči berou plným právem jako splněnou povinnost. Počítají se jen neúspěchy – a těch je výrazně více. S tím pak souvisí i pokles preferencí.

Není všechno chyba jen naší strany, ale podle známého „bližší košile než kabát“ nechci zachraňovat svět ani naši vládu. Chci udělat alespoň to, na co možná stačím svými silami – chci pomoci při resuscitaci naší TOP 09. Naše preference už zdolaly pověstnou trasu od deseti k pěti a nadále „úspěšně“ pokračují ve vytyčeném směru. Chtěl by někdo polemizovat možným volebním výsledkem a nevěrohodností průzkumů rok před volbami? Tak ať se nejdříve zamyslí nad tím, proč naše strana nebyla ani ochotna uvažovat o samostatné kandidatuře. Všichni jsme si totiž mlčky vědomi faktu, že na rozdíl od roupa se topka už neodváží ze strachu ani vykouknout ze zadní tváře svého hostitele.

Je to tak – sem nás dovedlo naše vedení, které jsme si sami na sněmu zvolili. Otrocká submisivita vůči ODS, neschopnost nebo neochota prosazovat naše programové priority a zavírání očí před ztrátou našich voličů, členů, a dokonce i předních zakladatelů naší strany se snažíme překrýt kultíčkem osobnosti naší předsedkyně. Není to ale jen její chyba – členové předsednictva a výkonného výboru jí zbudovali skleněnou věž, ve které je bezpečná před nepohodlnou skutečností.

To, že „Markéta jede“ a nově že „Teď nesmíme zastavit“ jsou jen výkřiky do zdi, které nenahradí poctivou politickou práci. Jen za tu nás mohou lidé volit. Nenaříkejme si, že nás opouští voliči. Nás totiž neopouští voliči, ale právě naopak, to my opouštíme své voliče! Naprosto otevřeně řečeno, naše politická činnost je mimo voleb pouze formální. Hrajeme si na důležitou stranu s důležitými pravidly, která důležitě dodržujeme.

Předvídatelný debakl SPOLU je vedením stran ignorován. Zřejmě všichni očekávají opakovaný volební zázrak v parlamentních volbách, protože jejich voliči je volit přece musí aby zabránili návratu Babiše. To je také jediný důvod, proč by nám měl náš volič dát svůj hlas. Možná tak i učiní.

Ne, nejsem generálem po boji. Já nahlas, opakovaně a setrvale biju na poplach. Kdo by nevěřil, může se přítomných zeptat, čím jsem přispěl do diskuse na našem krajském sněmu v Lokti dne 3. 3. 2023. Tehdy jsem předjímal soustavný pokles preferencí, protože naše pokorné mlčení plně vyhovuje ODS, ale likviduje TOP 09. Nadhodil jsem i něco návrhů na změnu, ale bezvýsledně. U přítomných hostů (Miriam Faltová a Tomáš Czernin) jsem pozornost nevyvolal. Kdykoliv jsem se ozval, bylo mi z Opletalovy ulice doporučeno abych mlčel a nepoškozoval stranu svými výhradami. Já ale tvrdím, že topku nepoškozují reptající členové, ale právě naopak její vedení. Dobré vedení by totiž vnímalo nálady svých členů a už dávno na ně reagovalo. Stávající vedení nemá co nabídnout, ztratilo spojení s členy, ztratilo spojení s voliči. Členská základna řídne a dříme v apatii, voliči nám mizí. Z topky se postupně stává diskusní klub nevymykající se z ODS, která nás pohlcuje. Proč by nás měl někdo volit? Proč by nedal svůj hlas rovnou ODS?

A tak přešlapujeme na místě. Regiony se neodvažují reptat. Vedení nemá odvahu se postavit předsedkyni, protože je loajální, zaslepené kariérními možnostmi, neví si rady anebo nevnímá skutečnost. Každá kritika zespoda je vedením strany preventivně prezentovaná jako zrada, kritici jsou dehonestováni jako blázni kteří neví co říkají a poškozují stranu.

Poslední rok jsem strávil pokusy o změnu. Hovořil jsem s více než dvěmi stovkami našich členů, které znám osobně. Oslovil jsem například T. Czernina, J. Jakoba, M. Ženíška i paní předsedkyni, ale byl jsem konejšen nebo odbyt. Paní předsedkyni jsem otevřeně napsal, že vedení strany včetně ní ztratilo mou důvěru a své pocity jsem ventiloval v médiích i na sociálních sítích. Odmítám nadále mlčet a sledovat, jak nás naše vlastní chyby pohřbívají. Odmítám falešnou loajalitu k vedení, zastávám loajalitu k TOP 09. Já jsem totiž do topky nevstupoval proto, abych asistoval při její sebevraždě!

Přiznávám se Vám všem teď ke své chybě – tento otevřený dopis jsem měl zhruba připravený už před eurovolbami. Nechtěl jsem ale poškodit naše výsledky a odložil jsem jeho zveřejnění. Totéž se opakovalo při krajských volbách. Dnes ale už není na co čekat – nemáme ani rok do voleb. Napravit katastrofální vývoj lze pouze členskou diskuzí, na jejímž základě se vyprofiluje nové směřování a vedení naší strany. Doufám, že se vrátíme ke svým konzervativním kořenům, ke svým základům a ke svým voličům. To nás snad vrátí do sedla před volbami, které nás čekají.

A proto se na Vás přátelé obracím. Prosím Vás o sněmy regionů, prosím Vás o usnesení vyzývající ke svolání mimořádného sněmu, na kterém se pokusíme topku restartovat. Sněm regionu čeká i nás v našem kraji. Zkusím všechny na místě přesvědčit, aby se zodpovědně postavili ke své straně, aby přijali svou zodpovědnost za její přežití.

Možná se ptáte, jaké mám důvody pro své chování. Rád Vás s nimi seznámím. Mám pro svou iniciativu čtyři naprosto a zcela osobní důvody, dvě vnučky a dva vnuky. Chci udělat cokoliv bude možné pro jejich budoucnost. Přiznám se, že totéž očekávám od Vás, každý z Vás má děti anebo i vnoučata.

Na závěr doplním, že neúspěch v tomto snažení pochopím. Vezmu na vědomí že nejen vedení, ale ani členové topky nemají zájem o její přežití. V tom případě přestanu volat své mene tekel. Budu-li nominován do kraje, do regionu, na kandidátku – jedním slovem kamkoliv, s díky tuto čest odmítnu. Nebudu ani jakkoliv pomáhat při jakékoliv předvolební kampani. Koneckonců, proč bych měl ztrácet síly, čas a finance v boji, který je zbytečný, předem prohraný a členy TOP 09 nezajímá.

Zatím nejsem pevně rozhodnut opustit TOP 09. Zajedno jsem zatím úplně neztratil naději, že se probudíme. Ale hlavně – ačkoliv jsme opustili svůj konzervativní status, na naší politické scéně není žádná strana, která se k pojmu konzervativní nejen hlásí, ale také jej naplňuje.

Není pochyb, že bez co nejrychlejších změn ve vedení naší strany budeme moci za rok při dalším výročí úmrtí Karla Schwarzenberga zapálit hned dvě svíčky. První na Jeho památku, druhou na památku Jím založené politické strany.