II. Šiksa

Samuel Schipp nebyl nejmladší, ale ve srovnání s těmi šedesátiletými zabezpečenými muži byl téměř mladík. Sára si vlastně oddychla. Její maminka si libovala nad bohatým ženichem, zatímco tatínek v duchu bez ustání přemílal výši budoucího věna. Nesmí být moc nízké, pochopitelně – ale přece se nevydá ze všech peněz, z něčeho musí být do smrti i se svou ženou živ!

A šadchán Mojše Rosenzweig se hned druhého dne vydal bryčkou nahoru na hřebeny, aby si promluvil s budoucím ženichem ale hlavně s jeho otcem, svým starým známým a vrstevníkem. Jako dobrý dohazovač věděl, proč Samuelův zájem o ženitbu není bůhvíjaký. On si už třetím rokem spokojeně žil ve své hospodě a nic mu nechybělo. Johanna Schmuck, pocházející ze Žlutic, pracovala od rána do noci jako kuchařka, pradlena, uklízečka, podle potřeb i výpomoc při obsluze. A od večera do rána se všemožně snažila svého zaměstnavatele přesvědčit, že by mu byla dobrou ženou. Samuel to nikdy nezavrhl, jen kupil praktické důvody, které tomu bránily. Odlišnost víry byla z nejmenších, Johanna byla ochotná ke všemu. Chápala ale, že starý pan Schipp je ve víře pevný a ochotný Samuela vydědit, kdyby mu ji přivedl coby svou vyvolenou. Mimo nemalých částek v dlužních úpisech a prosperujícího lihovaru vlastnil i hospodu, kterou provozoval jeho syn. Při zásadním sporu se svým otcem by se Samuelovi snadno mohlo stát, že půjde o žebrácké holi i s Johannou.

Ta celé roky zdánlivě pokorně čekala, až starý Benjamin bude povolán za svými předky a hleděla si zatím k sobě připoutat Samuela dříve, než bude příliš stará. Nebyla hloupá, i když jí chybělo vzdělání. Neslyšela sice nikdy o pověstném synovi Judy a jeho švagrové Támar, ale snažila se narušit seč mohla Samuelovu opatrnost vždy, když byl u ní.

Každou návštěvu rodičovského domu, každý s rodinou prožívaný sváteční okamžik byl ovšem Samuel podroben ještě nátlaku jiné ženy. Jeho matka toužila po vnoučatech, která by mohla denně hýčkat. Starší dcery byly dětmi sice obdařeny, ale žily příliš daleko. A Samuel si dával na její vkus nějak načas. Proto naléhala nejen na něj, ale i na svého muže, aby jaksepatří domluvil svému jedinému synovi jako jeho otec.

Benjamin sice chápal situaci i potřeby svého syna, ale také se snažil vyhovět své ženě, a proto čas od času oslovil Mojše Rosenzweiga. Doufal, že některé z dohazovaných děvčat Samuela zaujme natolik, aby se konečně usadil, oženil a zplodil děti. Třeba mi pak dá ta moje Rút pokoj, nebude mne tolik opečovávat a peskovat, se bude těšit z vnoučátek, doufal naivně.

Samuelovi se zatím podařilo na každé nabízené nevěstě najít chybu, která mu umožnila ji odmítnout. Nebyl do Johanny zamilovaný, ale měl s ní pohodlný a příjemný život, prakticky žádné výdaje a hlavně díky její obsluze nemusel svůj podnik na šábes zavírat. Sobotní večery mu totiž zabezpečovaly pravidelně nejvyšší tržby. Po týdenní celodenní těžké dřině si každý rád zašel na nějaké to pivo, na skleničku něčeho ostřejšího, na kus řeči s kamarády. Ve všední dny hospody zlákaly jen pravidelné pijany, ale těch v Horní Blatné nebylo ani zdaleka tolik, aby to hospodského uživilo. Tyto myšlenky se táhly i hlavou jeho otce, který proto na svého syna příliš netlačil a čekal, až časem přijde sám k rozumu.

Tentokrát to ale pro Samuela bylo jiné. Staří Schippovi na něj nastoupili v jednotném šiku, šadchán Rosenzweig mu nabízel opravdu zajímavé věno, Sára byla z dobré rodiny, ale hlavně byla velice mladičká. Samuel po dlouhém jednání usoudil, že bude lépe tentokrát ustoupit, a setkat se osobně se Sárou i s jejími rodiči. A třeba se s ní i oženit, takové děcko si přece nějak ochočí. Jak to jen ale vysvětlí Johanně? Tu si chtěl na hospodě udržet za každou cenu, a nejen pro její pracovitost. Už si na ni zvykl, a nechtěl o ni přijít.

Příští týden byl pro něj opravdu náročný. Stál jej několik rozbitých talířů, protože uplakané Johanně všechno padalo z ruky. Uklidnilo ji trochu, když jí dal peníze na oblečení, na povlečení, a nejvíc to, že u ní strávil každou noc až do rána. O dva měsíce později Samuel zjistil, že to nebyla ta nejvhodnější taktika. Ale tou dobou už byly přípravy na svatbu v plném proudu…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.