Lidová pořekadla jsou kouzelná a nadčasová. Třeba toto:
Vařili voliči kašičku v koaličním hrnečku,
stanu dali, ods víc,
pirátům lidovcům málo, topce skoro nic.
Ten plakal, ten skákal a Farrský frr do Ameriky do univerzity a tam se napapal!
Že to neznáte? Od včerejšího večera je to přece hit sociálních sítí! Chápat se dá ledacos. V případě Jana Farského to není jen snaha o vlastní kariéru, vzdělání je svého druhu investice do budoucnosti nejen pro něj osobně, ale i pro politickou stranu se kterou svázal své veřejné působení. Pobyt v Oregonu může být stěžejní pro celou naši politickou scénu, a přeneseně i pro EU a další roli České republiky v ní. Stipendium Fulbrightovy komise mu umožní realizovat jeho projekt, který je zaměřený na použití poznatků z historie federalismu v USA právě v plánech a budoucnosti EU. Očekávat by se daly veskrze kladné ohlasy. Opak je ale pravdou.
Načasování a vnitropolitické souvislosti staví Jana Farského, hnutí STAN, vládní koalici i celou vládu v čele s premiérem před možnost ztráty důvěry voličů. Voliči demokratických stran totiž nejsou poslušné ovce, ale racionálně uvažující bytosti. Rozhodnutím odjet do USA a přerušit vykonávání své poslanecké funkce vysílá Jan Farský signál o svém hodnotovém žebříčku. O stipendium žádal se značným časovým odstupem před volbami. Pochopitelně netušil, bude-li jeho žádost úspěšná. Ale ve volební kampani byl velice aktivní, usiloval o hlasy voličů, a jejich vůli nyní hází přes palubu.
Složení funkce předsedy poslaneckého klubu a občasná návštěva parlamentu při důležitém hlasování je výmluva nehodná politika, voličům naznačující že pan Farský parlament bere jako „vedlejšák“, do kterého stačí občas zaskočit.
Parlament ale není Babišova žvanírna, parlament je instituce zákonodárná. Poslanci včetně Jana Farského do ní byli zvoleni vůlí lidu, aby s plným nasazením napravili to, co napáchal Babiš se svými zaměstnanci. Počátek funkčního období nové sněmovny je lidmi vnímán jako předěl mezi Babišistánem a demokracií evropského střihu. Pohrdání vůlí občanů jsme si od hnutí ANO užili měrou vrchovatou. K dispozici voličům bude Jan Farský v Praze a Semilech pravidelně, v případě potřeby, nebo bude zvát voliče k sobě do Oregonu? Kde je očekávaná změna?
Je vůbec STAN připraven převzít politickou odpovědnost? Po navržení Věslava Michalíka další střelba do vlastní nohy. Co bude následovat? Je načase se obávat, zdá se.
Většina 108 hlasů je na první pohled pohodlná, ale po pirátské sobotě koalici už mohlo tvořit pouhých 104 poslanců. Chybějící jeden hlas teoreticky nic neznamená, ale několik nemocných v době čínského viru se dá reálně očekávat kdykoliv. Vypárování a čestnou hru od politické divize Agrofertu lze očekávat stejně reálně, jako stoprocentní objasnění otrávené Bečvy. Pokud jde o pana Farského, mandát klouzavý není projednán, připraven a přijat. Jediné principiální a morálně čisté řešení v naší situaci je tedy – jeho rezignace na poslanecký mandát.