Babišova žvanírna

Máme za sebou jednání o důvěře vládě, jehož první část trvala neuvěřitelných 22 hodin. Byli jsme svědky neuvěřitelného jednání. Předseda opozice Andrej Babiš zkusil vydělit číslo popisné číslem orientačním; on, držitel světového rekordu v chaosu vyčítal ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi předem hlášené změny opatření v boji s čínským virem. A dokonce mu doporučoval tlumočníka do češtiny, i když sám hovoří předslovanštinou. Podle neověřených zpráv jeho hodinu a půl trvající projev stál za sebevraždou tlumočníka do znakové řeči. Připišme mu ale k dobru nechtěné doznání „My jsme tady pro tu pandemii udělali maximum“!

Tomio Okamura, alias místopředseda opozice se pro změnu tázal Markéty Pekarové Adamové, proč nepodepsala Chartu 77, ač tou dobou ještě nebyla zplozena. Přiznal se také k rozumovému deficitu poslanců SPD slovy „Snažíte se ohloupnout méně chápavé lidi, ale my se ohloupnout nenecháme“!

Nezapadla ani poslankyně historicky nejhoršího kraje ze všech, Jana Mračková Vildumetzová, což bylo nepříliš korektně, ale vtipně okomentováno na twitru. Přiznejme jí, že řešení příliš tučného poslaneckého bydla k ní patří. S „malou domů“ má bohaté zkušenosti z období svého starostování za ODS v letech 2006-2013 v Horním Slavkově. Dostávala každoročně od radnice 20 tisíc vykazovaných jako dar své vedoucí. Tuto praxi jí pokazilo až frflání nespokojené občanky nad darem stotisícovým.

Dvacet dva hodin žvanění je první splátkou poražených ve volbách, ač je vydávaná jako obstrukce, která jistě mají svá pravidla a účely použití. Ale i sněmovní špílmchr Miroslav Kalousek opomenul jedno využití vyplýtvaného času a slov. Prchalova trollí síť na sociálních sítích ruku v ruce s mediální divizí agrofertu tento ztracený čas marketingově prodá. Bude to první vítězství opozice v parlamentu, protože důvěra vládě nebyla vyslovena dne 12. ledna 2022, kdy o ni požádal premiér Petr Fiala. Je to sice stejné vítězství, jakého dosáhl dne 31. ledna 1943 Friedrich Wilhelm Ernst Paulus u Stalingradu, ale i tak by se Adolf Hitler i jeho ministr propagandy dnes mohli v Průhonicích ledasčemu přiučit.

Ale i přesto trvám na svém dojmu z masochistického sledování maratónu zbytečných a prázdných slov.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.