Michal Šmarda musel přistoupit k redukci zaměstnanců ČSSD. Je to začátkem konce strany kdysi mocné? Nebyla by to škoda a nebude chybět levice českému politickému spektru?
Celé roky se sociální demokraté konzistentně chovali podle známého předvolebního sloganu Vladimíra Špidly „Zdroje jsou.“ Proč toto heslo najednou opustili? Z jakého neznámého důvodu místo propouštění nezvednou svým zaměstnancům mzdy a nevyrovnají konečně své nepopiratelné závazky vůči dědicům zesnulého právníka Altnera?
Možná proto, že čerstvý předseda ČSSD coby první sociální demokrat na vlastní kůži pochopil slavnou větu Margaret Thatcherové „Problém se socialismem spočívá v tom, že ani peněženky těch druhých nejsou bezedné“. Vyplývá z toho snad, že program ČSSD byl celou dobu jejího veřejného polistopadového působení založen na lži?
Mohli bychom přistoupit na pouhou pomýlenost a ideovou zaslepenost, nebýt vlastností do genetického dědictví ČSSD vložených Milošem Zemanem. On to byl, kdo jako tehdejší předseda strany podepsal smlouvu se Zdeňkem Altnerem. On se svými blízkými spolupracovníky stál u celé řady kauz, ke kterým se dnes pochopitelně nehlásí – namátkou jmenujme např. IPB, H-systém, grippeny, pandury, Štiřín, Sevapharmu, Chemapol, Olovo, Bamberskou aféru, Mosteckou uhelnou, Libertu, Agrofert, mafii soudce Berky, Kavanovy „drobné“ v trezoru, smlouvu na D47, zašantročení ruských závazků přes Falcon capital.
Miloš Zeman se totiž nemýlil v politice, ale svými slovy zcela záměrně mýlil a mátl své voliče. Nejhorším jeho skutkem, kterým natrvalo či dlouhodobě poškodil důvěru občanů v politiky, byl podpis opoziční smlouvy. Následné vytvoření systému zákulisních šméček ODS a ČSSD, sloužících k obohacení obou stran, stranických špiček a zejména jejich „sponzorů“ zklamalo řadu voličů. Podlehli falešnému zpěvu sirén o boji s korupcí a v důsledku tím přivedli do čela vlády Andreje Babiše s jeho profikorupčním hnutím. Od nástupu Věcí veřejných až do parlamentních voleb roku 2021 trvala tato nedůvěra. Doufejme, že ODS během vládního angažmá prokáže svou očistu.
ČSSD zřejmě tuto možnost už ztratila. S ohledem na své „úspěšné“ působení, s ohledem na problematické kroky Jana Hamáčka (nejen!) při řízení proticovidových opatření, ve Vrbětické kauze, nebo naposled v případě „neodvolatelného“ Vladislava Husáka to není valná škoda.
Bezpochyby se najde dostatek pseudopolitiků, kteří se co nejrychleji vynasnaží nahradit ČSSD v popírání nepopiratelného výroku Margaret Thatcherové „Neexistují veřejné peníze. Existují jen peníze daňových poplatníků“ a v tvorbě státního dluhu.