Pravicová levice?

Klaus mladší opouští loď, kterou sám spustil na vodu. Prý z osobních důvodů. Můžeme tomu věřit, ale nezapomínejme na tři jeho základní faktory. Rodinným původem vštípenou morální kluzkost a názorovou ohebnost, matematické vzdělání a šachistickou zkušenost. Jinak řečeno, má gumovou páteř, umí počítat a strategicky kalkulovat. Než jím uváděné zdůvodnění je pro mne věrohodnější, že se nechce potopit s vlastní tříkolkou ve volebních vlnách. Raději se sám zkusí umístit někde jinde. Možná počítá s bouří nespokojenců v ODS a cestou zpátky? Kdo ví, co se mu točí v hlavě, a jakou partii rozehrál? Já to nejsem. Jen nevěřím jeho slovům, zní až příliš logicky na to, aby to byla pravda.

Každopádně je už druhým, kdo vzdává boj za záchranu vlastních ambicí, maskovaný politickou zástěrkou. Hnutí Mikuláše Mináře pomalu odumírá na souchotiny. Nepřeji mu nic zlého, ba naopak, v Milionu chvilek odvedl poctivou práci, ale se svým hnutím šlápl vedle. Jejich místo na scéně se snaží zabrat Šlachtorista. Ze srdce mu přeji stejný osud. Nic jiného si ostatně nezaslouží po své ostudné účasti na demontáži poslední řádně zvolené a slušné vlády v ČR.

Nedávné průzkumy poodhrnuly oponu a vyjasňuje se, co se dá očekávat od voleb. Největší naději na vítězství má dvoukoalice, následovaná politickou divizí Agrofertu a trojkoalicí. Do parlamentu se dostane ještě SPD, a dál už nic. Možná ČSSD, možná KSČM, ale voliče jim usilovně luxuje ANO ve snaze o své vítězství.

Co to pro nás bude znamenat? Víte, nevěřím populistickému blábolení o politice pro všechny. Je to nesmysl. Každý kdo do politiky vstupuje, vstupuje tam pro nějaké cíle, ideály, ideje, přesvědčení. I nově zvolený parlament bude proto sestaven z pravice, levice, středu a politických podnikavců.

Političtí podnikavci jsou Babiš a Okamura. Oběma jejich politické angažmá slouží k osobnímu obohacení. Jeden je ochoten k jakémukoliv přemetu na základě průzkumů vedených jeho Prchaly, druhý se víceméně tváří jako silně nahnědlý ochránce národních zájmů. Oba jsou naprosto nespolehliví a neschopní vést praktickou politiku, jejich strany nespojují žádné společné morální závazky a cíle. Pravice, levice? Kdeže, nelze je nijak zařadit.

Ve sněmovně budeme mít dále dvoukoalici, která se prohlašuje za středopravicovou a trojkoalici, která je složena ze stran od pravého středu až po konzervativní pravici. Takže by nám ve sněmovně mohla chybět levice? Netřeba se obávat, nebude nám chybět, ani kdyby socany a bolševiky vzal čert do předpeklí neparlamentní budoucnosti a rozkladu.

Dvoukoalice není pravicová ani trochu, i když to o sobě snaživě šíří. Chápu, že po půlstoletí komunistické zvůle v naší zemi není lákavé hlásit se k levici. Ale pirátská praktická politika je levicová, a stanující starostové jsou politicky indiferentní. Z dobré vůle je můžeme označit za střed.

To, že piráti jsou skutečně levicovou stranou, to není nic špatného. Levice do moderního politického systému plným právem patří. Jejím úkolem je chránit slabé, znevýhodněné, poskytovat jim podporu a záchranu ve světě, v kterém se příliš neorientují.

Nemalujme si, že u nás tací nejsou. Máme jich už dnes plno a v době pokovidové jich ještě přibude. Naší jedinou cestou je postupná přeměna země montoven na zemi sofistikované produkce s vysokou přidanou hodnotou. Určitě to dokážeme, ale ty, kteří se nedokážou zapojit schopnostmi, věkem nebo vzděláním nemůžeme nechat padnout. Záchrannou síť jim musí zabezpečit levice.

Uvědomme si ale, že Babiš nám zanechá absolutně rozvrácené finance, vynulované rezervy, zničené podniky, nevyřešenou důchodovou reformu, nebetyčné zadlužení, mandatorní a kvazimandatorní výdaje blížící se sta procentům rozpočtu.

Na levičácké politické postuláty a sanaci Babišem způsobených škod ale musí někdo vydělat. A právě na jejich ochranu, na ochranu těch schopných, samostatných a produktivních tu je pravice. Bez pravicových stran postbabišovskou katastrofu nikdy nenapravíme. Jak pravil Josef Čapek, nesvoboda není kázní, ale ponížením. Neponižujme už dál podnikatele, uvolněme jim ruce a vytvořme jim podmínky pro inovativní produkci. Díky jejich výsledkům můžeme napravovat Babišova zvěrstva a udržet záchrannou sociální síť pro ty z nás, kdo ji budou potřebovat.

Představme si naši zemi jako rodinu. V každém lidském svazku máme jen to, co si do něj přineseme. Každý je strůjcem svého štěstí a spokojenosti, a nemůže očekávat, že mu je přinese protějšek. Ten buď naše postoje a pocity posílí, anebo s nimi začne bojovat. Nefunkční vztahy pak nepřežijí první krizi. Vztahy funkční naopak z krize vyjdou v důsledku posílené. Proč se rozpadají lidské svazky? Pro sobectví, nezájem jeden o druhého. Přestaňme se navzájem ignorovat a trestat se. Stejně jako v rodině, i ve společnosti se musíme postarat o slabé. Ale na druhou stranu musíme vytvořit podmínky pro silné, aby vytvořili dostatečné zdroje pro všechny.

Jistě, občas člověk při navazování vztahů a tvorbě svazků narazí na notorika, na sociopata. Pak je jediná šance, prchnout od nich. Neštěstí je, když se tací ocitnou v čele země. Na podzim máme šanci zbavit se jich.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.