Neúplná morálka

Neúplná morálka je u nás hojně rozšířena, přesvědčil jsem se o tom podle reakcí na svůj komentář. Pochvalu poslance Ondřeje Benešíka za jeho postřeh a iniciativu okolo otrávené Bečvy nekomentoval nikdo. Pokud vím, přitom on jako jediný zaregistroval ve vyjádření Balaštíkové, poslankyně Anofertu, tvrzení o měřácích na kanalizačních výpustích. Záznamy z měřáků by měla mít ČIŽP uložené, jestliže v záznamech není ani známka o stopách po kyanidech nebo jiných jedech, znamená to, že se kontaminace do Bečvy dostala jinou cestou. Jakou? Starým kanalizačním potrubím, nezakresleným na mapách. Meliorací, která byla kdysi dávno provedena. Zatrubněným potokem, kterých je v našich zemích stovky. Díky údajům z měřáků můžeme hledat další cesty úniků a neztrácet čas. Další možnost je, že Balaštíková při obhajobě Babišova impéria jen lhala, a žádné měřáky na kanalizačních výpustích nejsou. Nejvtipnější by ovšem bylo, kdyby se záznamy z měřáků záhadně ztratily. Takové náhody se v Babišistánu stávají, už jsme si na to zvykli.

Na druhou stranu jsem dostal notně naloženo od pirátstva. Prý rozeštvávám antibabišovskou frontu, bráním budoucí spolupráci atp. Byl jsem nařčen, že jsem agrofertí nebo ruský troll, atp. Nuže dobrá. Já mám tedy dojem, že tyto reakce způsobilo nepochopení textu nebo jeho nedočtení do konce. Ještě je třetí možnost, kterou ilustruje lidové přísloví o potrefené huse.

Takže pro pochopení vážených čtenářů – neútočil jsem na Olgu Richterovou, mám plné pochopení pro její pobouření ze sprosté lži o ní šířené.

Dále je mi naprosto jasné, kdo je Nela Lisková. Je to kremelský poťouchlý brouk, šíří jeden blud za druhým. Ona vyslovenou lež přebíjí další lží a urážku střídá sprostou nadávkou. Nezaměřuje se jen na Olgu Richterovou, např. Dominika Feriho označila za „negra“. Vše vydává za „vlastní názor“. Namátkou si vzpomenu na její výroky o náboženském agitátoru Karlu IV., nebo o povinném potvrzení vlastnictví nemovitostí, které bude pro celou EU vystavovat Krakovský říšský katastrální úřad. Ta osoba má šílenou fantazii…

Když jsem se dopustil srovnání pirátského autobusu (ilustrovaný útok na Kalouska, Sobotku aj.) s útokem Liskové, chtěl jsem jen upozornit na fakt, že i piráti mají máslo na hlavě. Sobotka ani Kalousek nebyli odsouzeni, ba ani souzeni za lži, které o nich pomáhali v rámci předvolebního boje šířit piráti. Stejně, jako byly šířeny lži o Richterové coby „vítačce migrantů“. Piráty v osobě Liskové dohnala jejich vlastní taktika.

Asi bych se k tomu už vůbec nevracel, nebýt rozhovoru Olgy Richterové v sobotním vydání deníku Právo – zde.

Mimo jiné došlo i na první stání, které se týká lží Nely Liskové. Olga Richterová tvrdí, že lež není názor, že se musela obrnit vůči masivním výhružkám a proto se rozhodla bránit soudní cestou. To je naprosto správné, a není k tomu co dodat.

Ovšem na dotaz na pirátskou kontroverzní volební kampaň reagovala takto: „Autobus neměl vyvolávat emoci pobouření. Bylo to ještě v mantinelech obrazové zkratky, která měla ukázat, co v politice nechceme dělat a že si stojíme za tím, že politika se má dělat férově a poctivě. Byli na něm lidé, o kterých si myslíme, že nemají v politice co dělat, třeba pan Kalousek kvůli hazardu. Ale když někomu dáte, ke konkrétní fotografii konkrétního člověka, do úst lživý citát, který vzbudí v lidech veliký hněv, tak si myslím, že je to úplně jiná osobní emoce. Budí nenávist zaměřenou k autorovi toho domnělého výroku.“

Přeloženo do češtiny to znamená: My můžeme určovat, kdo do politiky patří, a když se nám nepodřídí a neustoupí dobrovolně, máme právo jej dehonestovat a urážet. Ale nás nemá právo takto napadat nikdo!

Tvrzení, že kresba na autobuse je nesrovnatelná s fotografií je nedůstojnou, směšnou a trapnou vytáčkou, nehodnou paní Richterové. Lež zůstává lží. Lež záměrně šířená s cílem někoho poškodit je odpudivá a odsouzeníhodná, ať ji pronáší kdokoliv a za jakýmkoliv účelem. Je absolutně jedno, je-li lež použita v osobním, hospodářském, společenském či politickém životě.

Stejně jako hořce zaplakala při soudním jednání Richterová, mohl zanaříkat Sobotka, kterému se rozpadlo manželství a byla poškozena jeho pověst. On se ale neodhodlal k podání žaloby stejně jako Kalousek. Ten by zase mohl k soudnímu jednání přivést vnoučata plačící strachy, že jim Bartoš zavře dědečka za něco, co nespáchal.

Po sobotním rozhovoru Olgy Richterové opravdu lituji, že předlohy obrázků dehonestační předvolební kampaně velkoryse mávly na tím pirátským faulem rukou. Včasné podání žalob z jejich strany by pomohlo zastavit lži pronášené pravidelně Babišem, Zemanem, Liskovou.

Na závěr zdůrazňuji, že nijak nenapadám kohokoliv. Nerozbíjím budoucí spolupráci pirstanu a spolu, ba právě naopak. Jsem si vědom, že jen spolu porazíme nedemokratické síly v naší zemi. Půjdu ještě dál – já tuto spolupráci podporuji, a to i proto, že řadu pirátů znám osobně a plně jim důvěřuji. Rozebírám nyní toto smutné nedorozumění ze dvou důvodů.

Prvním a důležitým je pocit nutnosti upozornit přítele na chybu, které se dopustil, kterou by si měl uvědomit a připustit si ji, a které by se měl nadále vyvarovat.

Druhým a doufám neoprávněným podnětem je možnost, kterou si zatím nepřipouštím. Opravdu nechci nikoho nijak napadat, ale neochota přiznat si vlastní chyby svědčí o nezralém charakteru a nedůvěryhodnosti člověka, i politické strany.

To by mne mrzelo, protože tato eventualita by zavdávala jistá podezření do budoucnosti. Podezření o pevnosti a závaznosti budoucí spolupráce v povolební parlamentní koalici. Doufám, že je toto podezření liché.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.