Ženy vlivné, ženy plytké

Je moderní volat po ženách v politice. Má-li dotyčná co nabídnout, proč ne. S jednou aktivní a agilní političkou hovořil Radek Bartoníček – viz aktualne.cz. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová slibuje další zvýšení důchodů a důchodovou reformu bez ohledu na skutečnou situaci a na nastávající parlamentní volby. Odmítá označení za „rozhazovačnou“ členku vlády, sama se definuje jako „bojovnice za spravedlivé mzdy a důchody“.

Bezbřehost jejího idealismu je obdivuhodná. ČSSD podle ní po volbách bude ve sněmovně. Odvozuje to z výzkumů roku roku 2017. Novější ignoruje, protože používají nevhodnou metodiku výzkumu. Nesuďme ji příliš přísně, není prvním politikem propadnuvším sebeklamu. Kupříkladu Hitler ještě den před svou sebevraždou vřeštěl projevy o obratu ve válce a konečném vítězství.

Ministryně Maláčová svou stranu chápe jako sebeobrozujícího se Fénixe, protože věří v opakovaný vznik sociální demokracie i po jejím případném zániku. Sociálnědemokratická myšlenka je pro ni jakási nesmrtelná pohádková teta. Nejvtipnější tvrzení z celého rozhovoru je, že bez ČSSD by miliony lidí v Česku neměly zastání. Stejně tak za většinu toho, čeho jsme jako Evropané dosáhli, vděčíme sociální demokracii.

Kdo jsou voliči sociální demokracie?

Lidé, kterým nezáleží na jejich bezpečí a budoucnosti. Lze to s jistotou odvodit ze slov paní Maláčové, že voliči ČSSD jsou lidé znechuceni několikatýdenním řešením Vrbětic politiky. Raději se mají řešit pracovní podmínky, dostupnost bydlení a autobusových linek. Paní Maláčová měla před několika dny navštívit Izrael a rychle by zjistila, že lidé ignorují autobusy i bydlení, když si někdo z jejich země dělá střelnici. Naštěstí těch lhostejných a nemyslících lidí u nás podle výsledků průzkumů není ani zdaleka tolik, jak si představuje paní ministryně.

Přestože Jana Maláčová v ČSSD vidí neuvěřitelné množství odborníků a osobností, tak svou bezbřehou podporou beztvarého Jana Hamáčka umožňuje skutečné osobnosti ze strany vytěsnit a vracet do vedení lánské pučisty, staré známé sosany z dob oposmlouvy. Ty, kteří rozumí podrazům víc než práci a chtějí vrátit pro ně dobré časy. Lidé jako Tomáš Petříček nebo Martin Netolický museli být pro změnu potrestáni.

Vyjádření k cestě do Moskvy, kterou chystal Jan Hamáček je nejen nevěrohodné, ale naprosto fantastické. Opozice kauzu Vrbětice správně pojímá jako bezostyšné pošlapání naší státní suverenity a útok provedený na našem území je pro ni naprosto nepřijatelný. Nedůstojné kličkování vládních představitelů je důkazem, že nevědí jak tuto zemi řídit, vést a zastupovat!

Důchody byly nízké kvůli Topolánkovi a Nečasovi

Nejdůležitější částí hovoru ale byla otázka valorizace důchodů a důchodové reformy. Jak pravila paní ministryně, ona má přesnou představu jak valorizaci zafinancovat; šokuje ji, že otázka, kde vzít peníze, se pokládá jenom u sociální politiky; při stavbě předražených dálnic nebo poskytování vysokých daňových úlev nadnárodním korporacím se nikdo na nic neptá.

Financováním valorizace paní Maláčová rozumí progresi u všech daní, sektorovou daň bankovní a digitální. Každá akce znamená i reakci. Možná by si měla sama sobě ministryně odpovědět na otázku, co udělá tato daň s cenou pro konečné uživatele. Nebude na škodu napovědět, že nárůst daňového zatížení jako jiné zvýšení nákladů bude každou firmou přeneseno na zákazníky. A pokud zamezí odlivu zisků, státní rozpočet ve výsledku prodělá. Nadnárodní společnost totiž omezí svou působnost tam, kde to pro ni bude nevýhodné. Rozpočet přijde nejen o daně společnosti, ale i odvody za její zaměstnance. Ani nemluvě o rostoucí nezaměstnanosti nebo dopadech na subdodavatele, kteří to jaksepatří poznají na svém obratu.

Ano, všem nám je jasné, že pro paní Maláčovou je diskuse o tom, kde vezmeme na něco peníze hloupá, plytká a zbytečná. Musíme jí ale přesto připomenout, že důchody nebyly nízké, protože se osm let za vlád Topolánka a Nečase nenavyšovaly. Tyto vlády důchody zvyšovaly v rámci možností na rozdíl od nerealistického chování vlád, v kterých působila sociální demokracie. A s tím souvisí i předražené dálnice či daňové úlevy nadnárodním korporacím. Tady paní Maláčová skromně zamlčela účast vlády ČSSD v čele s premiérem Zemanem. Nebyl to snad on, kdo spustil stavbu nejdražší téměř nesjízdné dálnice, nebyl to on, kdo sem lákal investory?

Za nízké důchody stejně jako za nízké mzdy nese odpovědnost i sociální demokracie svou podporou laciné práce v montovnách. Buďme si jisti, že při poptávce skleněných korálků by byla naše země dnes plná hal s pilně navlékajícími zaměstnanci a agenturními pracovnicemi z jihovýchodní Asie či Afriky. Paní Maláčová setrvale zaměňuje příčinu a důsledek.

Plytká otázka, kde na to vzít

Dále jsme slyšeli, že základní pilíř důvěry lidí v tuto společnost je slušný důchod, a kdo tvrdí, že na důchody nebudou peníze podvrací základy republiky. Jsme rádi, že si to paní ministryně uvědomila teď, když do voleb zbývají už jen tři řádné schůze sněmovny. Zajisté pouhou shodou náhod do konce volebního období chce prosadit důchodovou reformu podporovanou toliko ČSSD. Nebo Maláčová na voliče útočí chimérou důchodové reformy a zvyšováním důchodů o několik stovek korun, ačkoliv ví, že se jí to nepodaří splnit?

A jsme zase zpátky u té plytké otázky. Dobře se to poslouchá, ale není pravda, že zdroje jsou. Nejsou ani žádné rezervy, ty rozpustil premiér Babiš se svou vládou ještě před nástupem čínského viru. Pod koronakrizi se mu podařilo zakamuflovat bezprecedentní a jím způsobený rozvrat státních financí. Při obraně dalšího čerpání dotací neuváženě riskuje odříznutí Česka od unijních rozpočtů. A zdroje nejsou a nikdy nebyly. To, co tak eufemisticky nazval pan Špidla nejsou zdroje, ale daně sebrané státní správou jedněm občanům, aby je po pokrácení a přerozdělení „laskavě“ předala jiným občanům.

Každé malé tele se od krávy brzy naučí, že přežvykovat si může jen to, co si do svého bachoru napase. Co nám předkládá dospělá paní, chlubící se ráda dosaženým vzděláním? Prý nás naučí přežvykovat to, co nikdo nespásl, protože už není co spásat… A co je zdaleka nejhorší, ona láká voliče na „zdroje“, které chce odcizit ostatním. Jinak řečeno, snaží se vyvolat mezilidskou nenávist. Jako by nestačilo, že tohoto džina z lahve pilně vypouští prezident Zeman a premiér Babiš.

Celkový dojem z hovoru

Koho jsme při rozhovoru viděli? Nerozhodnou holčičku, pomáhající si v náročných situacích naučeným skandováním, bušením pěstičkou a opakováním prázdných frází. Byla-li to typická ukázka ženy v politice, je snad dobře, že je političek tak málo. Ale na druhou stranu, máme i dámy jiného ražení, jako namátkou Janu Černochovou, Miroslavu Němcovou, Markétu Pekarovou Adamovou, Olgu Richterovou. Takže u současné ministryně bych to nesváděl ani tak na pohlaví, ale na osobní schopnosti.

Celkový dojem z jejího vystoupení? Hodila by se do pořadu Chcete mě. Sice by zesnulý milovník všeho živého musel uznat že se nehodí na ministerstvo, do parlamentu ani rozhovoru, ale úplně slyším závěrečnou větu Zdeňka Srstky s jeho nenapodobitelnou dikcí „Ona umí udělat tákový smutný očíčka, a jak je snaživá! No jen se na ni podívejte, vemte si ji ať tu v útulku netrpí, uděláte ji šťastnou!“