Sebevražda civilizace?

Nebývale mne oslovila esej Sebevražda Západu se děje na základě algoritmu. Nejprve vyvolala naprostý souhlas. Při opakovaném čtení se ale dostavily pochybnosti a připomínky. Rozporovat teze mediální analytičky a publicistky, kterou považuji za jednu z nejlepších ve svém oboru, a to nejen v našem domácím rybníčku, mne zřejmě nabádá nemístně přebujelé sebevědomí. Omlouvám se tímto paní Alvarové, ale své myšlenky už nezastavím.

Středověk

Jako důvod prvního epistemického zvratu uvádí A. Alvarová lišící se interpretace Bible po vynálezu knihtisku. Uznávám, že tato změna paradigmatu poznávání reality, spolu s následným sdílením osobních názorů, zapříčinila rozkoly napříč zeměmi, národy, společenskými vrstvami i rodinami. Ve výsledku vedla i k náboženským válkám v Evropě. Nesmíme ale opomenout našeho Jana Husa a jeho následovníky v 15. století. Už ve 12. stol. se Evropou šířily myšlenky albigenských, valdenských a bogomilů. A co velké schizma z 11. stol., trvale rozdělující západní a východní křesťanství? Šíření vlastních názorů na výklad Bible, bez ohledu na učení autorit, nebylo způsobeno knihtiskem, tímto novým, relativně laciným a snadným šířením informací. Nemusíme se pochopitelně omezovat na Bibli, ale ta je vhodným příkladem jako první tištěná kniha v Evropě, vydaná roku 1452. Evidentně jsme si v šíření věroučných rozdílů, bludů i pravd před Gutenbergem vystačili s brkem a pergamenem a často jen s mluveným slovem.

Novověk

Vznik internetu bezesporu umožnil šířit v nově objeveném informačním vesmíru informace i dezinformace, fakta i manipulace. Každý má možnost formovat či deformovat názory široké veřejnosti. Míra dopadu už není omezena osobním stykem, charismatem osobnosti, dokonalostí čteného textu. Jsme zahlceni informačním smetím, mezi kterým nám uniká skutečnost.

Naprosto souhlasím s A. Alvarovovou v tvrzení, že problematická je záměna vlastních názorů za fakta odborníků. Místo vyjádření skutečných znalců, vědců, lékařů, politologů nebo filozofů většinová populace hltá raději pseudonázory kvazicelebrit (viz četná vyjádření ke koronakrizi) anebo politických podnikavců se zřetelnými rysy psychopatické osobnosti. Příklady nemusíme hledat nijak daleko. Komu nepostačí návštěva v Lánech nebo Strakovce, může si přečíst pár twítů Chromého kačera Donalda.

Co je ještě horší, každý nedovzdělaný jedinec má možnost tyto nesmysly sdílet a šířit je dál, mezi sobě podobné, ve své názorové bublině. Nesvádějme to jen na nedostatečné vzdělání. Ověřování faktů je slabou stránkou i mnoha jedinců ověnčených tituly. Svůj postoj ke vzdělanosti jsem už dříve vyjádřil v eseji Nástup nevzdělaných a málemvzdělaných. Neochota či neschopnost ověřit si čtený text souvisí se stále sílícím odklonem od zdrojů čtených ke zdrojům audiovizuálním. To popsala A. Alvarová obratem aliterární století, ve kterém není čas na ověřování informací, na kritické myšlení a dokládání důkazů. Zavinil to opravdu internet a počítačová technika?

Jedním z nejčastěji se objevujících zdrojů autorů konspiračních bludů, eufemisticky označovaných teorie, jsou tzv. Protokoly siónských mudrců. Od jejich prvního vydání 1903 v carském Rusku byly opakovaně mnoha odborníky odhaleny jako nesmyslný kompilát starších antisemitských a satirických děl. K sepsání tohoto pejorativního svazku nebyla použita informační technika. Přesto je to stále živý zdroj konspirátorů a antisionistů. Dnes je pochopitelně šířen a sdílen zejména pomocí internetu.

Jaký je rozdíl mezi rozdělováním společnosti, mezi štvaním jednotlivých tříd, skupin či národností proti sobě v podání Trumpa, Babiše, Hitlera a Stalina? První dva z jmenovaných používají sociální sítě. Ale používané metody i dopad jejich konání jsou prakticky stejné jako u jejich předchůdců. Myslím, že přístupnost médií naopak brání pevnějšímu uchopení moci současným nedemokratickým politikům. Pochopitelně jsem si vědom vlivu rozdílů mezi totalitou a demokracií, která u nás degeneruje v ochlokracii.

Facebook

Nelze nesouhlasit s tvrzením, že dnešním celosvětově dominantním a mainstreamovým distributorem informací je fcb. Jeho vývoj od spojování spolužáků a rodinných příslušníků, přes celosvětovou pavučinu využívající a zneužívající intimní data  uživatelů, postoupil až k jejich ovlivňování cílenou distribucí předkládaných informací. Dnes je tento oligopol distribuce informací problémem celého světa. Ovládnutím reklamního trhu likvidovaná média nezvládají bitvu o svá přežití. Jejich část se coby kořist politických podnikavců stává pouhým nástrojem pro šíření klamavé reklamy a propagandy svého majitele, čímž naprosto ztrácí kredibilitu. V mnoha redakcích opravdu není místo pro žurnalisty pracující s fakty a vlastním, nezávislým myšlením. Stačí metoda středoškolské seminární práce používající ctrl-c, ctrl-v, trochu ohladit okopírované odstavce a rychle k uživatelům. Na sociálních sítích se skuteční žurnalisté jen těžko uchytí, zde se těší větší pozornosti jednoduchá tvrzení ještě jednodušších kvazicelebrit. Prostor fcb je přehlcený informacemi a dezinformacemi, fakty spolu s polopravdami a čistými nepravdami podávanými jako názory. Zde se snadno loví politikům nehodným toho jména, stejně jako trollům ať už placeným či dobrovolným ve službách tuzemských agentur nebo dokonce zahraničních mocností.

Umělá inteligence analyzuje uživatele fcb, takže nás zná lépe než naši blízcí. Utvrzuje nás v našich názorech tím, že nás spojuje pouze s podobně uvažujícími profily skutečnými i falešnými. Naše názory jsou dokonce formovány nám předkládanými tvrzeními, kterým slepě věříme bez ověření jako všichni v naší bublině. Ano, šíření informací na celém světě je řízeno technologií, kterou jsme si stvořili. Může za to ale tato technologie, její tvůrci nebo snad naivní uživatelé?

Je cesta ven?

Co bude následovat v našem civilizačním okruhu? U tvůrců a majitelů sociálních sítí můžeme apelovat na „pokrok v mezích zákona“. Bezvýsledně, protože tučný zisk přehluší jakýkoliv cit pro mravnost natož svědomí. Uzavřít Pandořinu skříňku technologického rozvoje a pokroku opatřeními zákonnými se pochopitelně nepodaří (tučný zisk umožňující investice do lobbingu viz výše). Nezákonnými způsoby své cíle neprosadili ani luddité. Takže kola populismu, manipulací, polopravd a lží se budou točit dál, a stále rychleji. Můžeme se dočkat časů, ve kterých budeme s láskou a dojetím vzpomínat na Trumpy a Babiše, protože po nich mohou nastoupit neohitlerové. Nepředpokládám, že budou mít pravdu prorokové přivolávající všeobecnou krizi, rozvrat a zkázu naší civilizace. Euroatlantický civilizační okruh se ovšem dočká podstatných změn, dojde k celosvětovému poklesu ekonomiky, a tedy životní úrovně i kultury. To se dotkne zejména nejvyspělejších zemí, mezi které se počítáme i my. Nezavírejme oči nad faktem, že jsme si žili jako ta příslovečná prasata v žitě. Ekonomická krize byla na spadnutí, a rozšíření čínského viru s opakovanými lockdowny tuto nastupující krizi výrazně přiživilo a zcela překrylo.

Přes všechno výše uvedené ale nesouhlasím s tvrzením, že sebevražda Západu se děje na základě algoritmu. Neděla se díky karolinské minuskule, díky knihtisku, díky masmédiím jako je tisk, rozhlas, televize. Proti všem těmto formám šíření informací se zdvihl neúspěšný odpor a volání po jejich regulaci. Po nástupu nové formy šíření informací se tato stala vždy cílem kritiky, mnohdy oprávněné, a její předchůdce byl idealizován.

Co nás čeká?

Nevím to, stejně jako to neví nikdo. Faktem je, že se naše společnost stále rychleji poltí. Více a více lidí má dojem, že se ztrácí v dnešním světě, že mu nestačí a nerozumí. Snadno se pak stávají cílem záměrného ovlivňování nástupců proslulé Cambridge Analytica. Musíme se zamyslet nad tím, jak naše spoluobčany vrátit na společnou palubu a nenechat je vzdorovitě se zavírat v podpalubí. Nezesměšňujme je ani nechtějme mít z nich ekonomy nebo ajtíky. Možná na to všichni nemají, ale jsou nezastupitelní v prvovýrobě i ve službách. Zdá se jim, že přicházejí o své místo a svou důstojnost. To je podle mne klíčový problém dneška, nikoliv překotný rozvoj informačních technologií či algoritmů.

Všechny starověké říše prosperovaly a expandovaly po dobu, kdy jejich společnost byla pevně strukturovaná. Zanikaly v okamžiku, kdy se základna pyramidy, typicky producenti potravin, už necítila být součástí celku. Například římští plebejci žijící svým způsobem na okraji společnosti postoupili své místo v zemědělství i v legiích otrokům a barbarům. Nástup kolonátu na tom už nic nezměnil. Lid se necítil být součástí státu, ocitl se ve vnitřní emigraci. Nastavil si systém „my a oni“, který si dobře pamatujeme pod bolševikem. Je jedno, jestli poslední ránu římské říši zasadily zbraně barbarů, klimatické změny, vulkanická zima nebo kterýkoliv jiný uvažovaný faktor. Desetiletí se čekalo už jen na příslovečnou poslední kapku. Proč? Protože struktura společnosti už pevně nestála na svých základech. Prakticky totéž platí o říších v Mezopotámii, o Egyptu, o Persii. A totéž se v novověku stalo i všem komunistickým vazalům SSSR. Žádná země nedokáže přežít bez alespoň základní loajality svých občanů.

O tuto loajalitu musíme bojovat. Udržíme-li si ji alespoň částečně, dokážeme jako státní útvar i jako západní civilizace obstát, byť se ztrátami v hybridních válkách, stejně jako ve válce s profikorupčním hnutím ANO a jeho majitelem, takto dotačním cizopasníkem. Nezmění na tom nic sebepropracovanější algoritmy ani guru Mára.

Jestliže ale připustíme ztrátu loajality většiny občanů, bylo by pro nás lépe vrátit se před 28. říjen 1918. Reálně by nám jinak hrozilo, že se staneme loutkou kremelskou (pekingskou), anebo relativně samostatným babišistánem.

Otázka zní, jak tuto loajalitu udržet, a jak ji získat alespoň u části voličů, kteří dali svůj hlas a svou důvěru nesystémovým stranám a „osobnostem“. Jejich volba je projevem nesouhlasu s vývojem společnosti a oné vnitřní emigrace, o které jsem se zmínil v souvislosti s římským impériem. Bude marné poukazovat, že případná změna by jim neposloužila a jejich životní úroveň by prošla obdobným propadem jako životní úroveň římského občana, který se dostal do područí Langobardů či Franků. Neuvěří nám stejně jako lotyšští revolucionáři nevěřili svým kněžím varujícím je před hydrou bolševismu. Ze svých ideálů bolestivě procitali v dobytčácích, kterými je Rusové hromadně expedovali na Sibiř spolu s jejich kněžími.

Netýká se to jen nás. Týká se to většiny Evropy a zemí bývalého britského impéria v Severní Americe a Tichém oceánu. Toto je podle mého soudu skutečná hrozba předznamenávající sebevraždu Západu. Nikoliv algoritmy, nebo jejich zneužívání pro osobní cíle či v hybridních válkách.