Zemana s Babišem drží u moci budoucí vláda

Doba adventní přímo vybízí k rozjímání, a já zvažuji účelnost svého veřejného pinožení dvou posledních let. Sedím před monitorem a místo klasického komentáře se mi pod prsty líhne cosi na způsob zpovědi. Zřejmě to způsobil svým dotazem na twitru @MedvedMisa. Ano, i já jsem se svým vstupem do TOP09 stal chtě nechtě zodpovědným za vše, co se okolo nás děje. A nemá cenu se vymlouvat na to, že nejsem v parlamentu, ve vládě, v čele strany. Jednoduše jsem součástí představení, kterému se říká politika.

Po volbách roku 2017 se přes svou minulost stal premiérem Andrej Babiš. Ačkoliv se dostatečně představil už ve svém prvním vládním působení, ve volbách zvítězil. S pouhými 78 poslanci dostal od Miloše Zemana příležitost sestavit vládu. Všichni víme, že neštěstí nechodí samo, ale v prosinci jakoby si mohlo nohy uběhat. Nejprve spadla v Tróji lávka přes Vltavu a Babiš byl jmenován premiérem. Na Ostravsku nás sice varovalo zemětřesení, ale prezident měl svou hlavu a jmenoval Babišovu menšinovou vládu bez podpory parlamentu.

A pak už se to jen zhoršovalo

Miloš Zeman byl podruhé zvolen prezidentem; výbuch v chemičce Synthos; ČSSD se rozhodla spáchat sebevraždu vstupem do koaliční vlády premiéra Babiše; výbuch demokratických stran v komunálních volbách; výbuch metanu v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku; výměny ministrů podle vzorce horší za špatného a nejhorší za horšího; povodně; Křeček ombudsmanem; koronavirus; začátek vysílání CNN Prima News; demolice Rady České televize parlamentem; Karel Havlíček, ministr dopravy který si místo spánku pouští vláčky proti sobě; Bečva opakovaně otrávená kýmkoliv, jen ne firmou DEZA vlastněnou premiérem Babišem; státní rozpočet zřízený polyglotkou Schillerovou hůř než orkánem; tornádo na Moravě.

Byly tedy i světlejší chvilky, jako třeba vyhrané krajské a senátní volby. Nebo tříleté jednání Ústavního soudu, který poněkud napravil nerovnost hlasů a zrušil část volebního zákona. A hlavně vítězné parlamentní volby, které nám daly naději na hromadně vzývanou změnu k lepšímu.

Jak se mohl Zeman s Babišem dostat k moci?

Jejich cesta k demontáži demokracie u nás započala ihned po Sametové revoluci, neměli jsme logicky tradiční politické struktury. Svou představu toho pravého konzervativního ducha, trhu bez přívlastků, nám začali kázat podnikavci s veksláckou mentalitou, kteří se pružně propojili s bývalými bolševiky. Na druhé straně to nebylo o nic lepší. Z větší části proto, že ČSSD vedl strůjce akce Olovo, za kterou by je sám zasloužil. Kvůli tomu se u nás neutvořila pravice ani levice hodná toho jména. Situaci dorazila oposmlouva. Občanská aktivita byla našim mocichtivým kumpánům zleva doprava nevhodná, stačilo jim naše hlasování ve volbách. Běžnou praktikou se stalo před volbami voliče obelhat a zmanipulovat. Nebyla žádná snaha s námi mluvit, porozumět našim problémům a potřebám, přesvědčit nás o nutnosti nepopulárních kroků.

Proto tak snadno některé z nás svým předstíraným zájmem dokázali zpracovat populisté. Další ztratili ideály, chuť a vůli se jakkoliv angažovat. Ale přesto se poslední volby zdařily až neočekávaně.

Kdo stál za tou změnou, kdo ji způsobil? Přiznejme si, že to nebyly vyčpělé politické strany, které i přes veškerou snahu působily v opozičních lavicích převážně impotentně. Poděkujme Milionu chvilek pro demokracii, který vybudil veřejnost k demonstracím, ke vstupům do politiky. Nemyslím tím pouhou stranickou příslušnost, ale iniciativní působení, aktivitu na sociálních sítích, na ulicích při volbách.

Kdo Babiše se Zemanem drží u moci?

Ač to zní neuvěřitelně, je to designovaný premiér Fiala a jeho budoucí ministři. V době, kdy mohl a měl aplikovat článek 66, ztratil tah, čas a možná i celou partii. Bylo to váhání dáno spoléháním na Boží mlýny? Nebo se opravdu sjednala dohoda o neútočení mezi Zemanovými lidmi a brněnským křídlem ODS, s využitím dobrých osobních kontaktů s ČSSD ještě z oposmluvních dob?

Vyloučit se nedá nic, ale kvůli tomu teď sledujeme podivný rituál porušování Ústavy. Jakousi obětní frontu k teráriu nebezpečného plaza, udržovaného v přijatelné náladě přinášenými obětinami. Dopředu je jasné, že jednomu obětujícímu jeho snaha o správné odpovědi ani dárek nepomohou, a stane se obětí sám.

A přesto tuto hru všichni ochotně podstupují. Zřejmě proto, aby nekomplikovali přislíbené jmenování vlády a ponechali Zemanovi pocit důležitého aktéra. Zapomínají ale na schopnosti Miloše Zemana, právem nazývaného Mlha. Jemu nikdy nešlo o principy, obecné blaho, ani o stabilitu země. Vždy dokázal vytěžit maximum z toho, že jeho oponenti jsou bez podpory, slabí a rozhádaní. Tak se choval i jako prezident. Mohl snad pod příslibem postu premiéra zapomenout politolog Fiala na Lánský puč, hrátky s ministerskými nominanty, útoky na BIS, Senát a soudy?

Bylo naprosto logické, že Zeman bude svými obstrukcemi držet pod krkem Babiše ve vládě stejně jako Fialu v jejím očekávání a celá koalice začne drhnout na rozporech. Nyní tak činí kádrováním navržených ministrů a premiér Fiala má za to, že je to Zemanovým právem. Očekává, že po ukončení pohovorů bude vláda jmenována. Obávám se, že Fiala posuzuje Zemana podle sebe.

Zeman ale už zjistil, že vláda změny převzala servilitu k němu od vlády Andreje Babiše. Proč by si naplno neužil konec svého politického života? Kdo mu zabrání odmítnout jmenování vlády? Nebylo by to poprvé. Pochybuje snad někdo, že by se Zeman nedokázal vzepřít i Ústavnímu soudu? Ostatně, na ústavní žalobu nemá vládní koalice dostatečnou parlamentní podporu. Projevy dobré vůle jsou Zemanem chápány jako slabost, a pro slabé a poražené má pouze pohrdání. S naprostou jistotou můžeme očekávat nejmenování některého ministra.

Kdo ztratí svou odvahu, už ji nenajde. Nejtěžší je první útěk z boje, ty další jsou snazší a snazší. To si začínají členové budoucí vlády uvědomovat, a proto reagují stále podrážděněji na otázky novinářů, na reakce svých voličů. S tím ale promyšleně pracuje Zeman, on takto připravuje rozkol s nespokojenými voliči a následný pohodlný nástup Babiše na Hrad.

A Babiš? Ten se může jen spokojeně usmívat a nedělat vůbec nic. Snad jen doufat, aby se zapomenulo na jeho kauzy a nikdo je nepřipomínal. Kdo by to ale dělal? Koalice má svých starostí dost a novináři se věnují vládě nastupující.

Ostatně, nikdo se jim nemůže divit. Věslav Michalik se soudně přiznaným střetem zájmů si s vidinou ministerského křesla stoupl přímo do lejna a nakonec byl rád, že mohl odejít rádoby důstojně, potřísněn až vysoko na lýtkách.

Pavel Blažek se svými kontakty na Miloše Zemana a Marii Benešovou je snad dobrý pro zprostředkování dohody, ale ministr ve vládě změny? Podezření z opakovaného střetu zájmů jako radní Městské části Brno-střed, kde jeho žena měla téměř monopol na exekuce, nebo jako státní zástupce v kauze Diag Human snad znamená nejsme jako oni? Nechme stranou zatím neuzavřenou Blažkovu účast ve Stoce, ale co jím podepsané vydání Alexeje Torubarova do Ruska, které bylo podle nálezu Ústavního soudu z června 2014 protiprávní? A z jakého důvodu nezveřejňuje účetní závěrky ve sbírce listin obchodního rejstříku společnost Slide, ve které Pavel Blažek drží poloviční podíl?

Bez ohledu na jeho kvality představuje Pavel Blažek pro budoucí vládu příliš snadný terč.

Reputace vlády změny už dostala na zadní část těla

A to tak, že se nebude moci pohodlně, natož důstojně posadit značnou část svého funkčního období.

V hlavě mi zní Zemanův povolební vzkaz Drahošovým voličům. Jakže to říkal?, že mají držet hubu a krok? Bohužel, i když ne tak vyhroceně, dočkali jsme se podobného vyjádření i od nově zvolených politiků. Je zajímavé, že se budoucí ministryně obrany nezaměřila na voliče ANO nebo SPD, ale dostala se do sporu s voliči vládních stran, a řadu z nich si zablokovala. Mnoho členů „Twitter úderky“ znám nejen virtuálně, ale i osobně a pokládám je za své přátele. Jsou to lidé s pevným morálním postojem, ctící principy. Zbavit se zpětné vazby od nich je nemoudré a neprozřetelné, a vysílá to velice nepříznivý obraz budoucí vlády.

Co si s tím mohu já osobně počít? Stal jsem se politikem? Ano, shodou okolností stal. Co mohu udělat dál? Vzdát to s nadáváním na špinavou politiku po první srážce s realitou? Nebo si z vývoje něco vzít, poučit se a snažit se jít dál cestou, která mi bude dávat smysl, a na které se budu snažit nezašpinit?

V politickém životě budu dodržovat principy a vyhýbat se zblažkovaným dohodám. Dál se budu s lidmi nejen na sociálních sítích bavit o všem, co je součástí jejich života. A nebudu je za jejich názor blokovat, snad s výjimkou vulgarit, což ostatně dělám už teď. S tímto chci jít dál v TOP09 i v komunálních volbách, které nás do roka čekají. A budu doufat, že budoucí vláda a vedení všech pěti vládních stran se poučí ze svých chyb. Jinak je budou muset vyměnit ti, kteří se na Letné a na mnoha jiných místech občansky probudili.

Protože znovu usnout, to už si nesmíme dovolit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.