Putin se hrdě hlásí ke svému mládí, kdy byl členem pouličních chuligánů, takové juniorské přípravky galerky. Odnesl si pouze jeden „morální“ odkaz, rozdělení společnosti podle hrubé síly a míry násilí na bijící a bité. Služební postup strukturami KGB jej přiučil zajisté mnohému, ale lidství, citům a úctě k právu ne. Dlouhodobý pobyt v Kremlu, pevnosti ve které jsou zdi nasáklé nespravedlností, krví, mučením a bezuzdným násilím jeho formaci dokončil. Převzal rysy těch svých předchůdců, kteří se udrželi u moci řadu let. Jak jinak se totiž dá v Moskvě vládnout dlouhodobě než násilím?
Krvavá historie Moskevska
Započala roku 1273, kdy kníže Daniil Rurikovec zdědil nevýznamný úděl na blatech o rozloze menší, než je dnešní město Moskva. Až po dnešek je vývoj Moskevska nepřetržitou řadou agresí a přepadů sousedů, vyvražďování nepokorných, vzájemných zrad a zákeřných intrik. Daniilův syn Ivan Kalita proslul jako intrikán a zrádce vlastní krve, byl to loajální služebník mongolských dobyvatelů a výběrčí daní od svých příbuzných. Nesmíme zapomenout na Ivana Hrozného, vraha vlastního syna, cara na jehož příkaz byl prakticky vyvražděn celý Novgorod pro smyšlenou zradu, člověka který na přechodně dobytých částech dnešní Litvy a Běloruska téměř vyhubil obyvatelstvo.
Změnilo se něco po pádu carství? Ano, změnilo, k horšímu. Ani Ivan Hrozný se v krutosti nemohl rovnat Stalinovi.
Takový je Kreml, taková je Moskva. A pocity vlastní důležitosti a vtělené hrůzy zde nasál i Vladimír Putin.
Moskva slzám nevěří
Název filmu by se měl upravit na Moskva slabým nevěří. Jediné, co mohlo ohrozit postavení cara, byl projev slabosti. Dokud nemilosrdně panoval, sloužili mu bojaři uctivě se klanící bojarskou čepicí až k zemi. Jakmile car změknul, nebo byl poražen či ponížen, zformovala se proti němu opozice, která jej mnohdy odstranila.
Nic se na tom nezměnilo. Putin tvrdě vládnoucí a deptající své podřízené i v přímém přenosu je jako vládce na svém místě. Putin, kterého poníží USA, nebo kterému se vzepře Ukrajina se z logiky věci musí obávat o svou budoucnost, o svůj život. Který z oligarchů nebo siloviků se mu vzepře? Kdo jej chce nahradit?
Není důležité, kolik čtverečných kilometrů Putin získá, ani kolik lidských životů a utrpení to bude stát jeho vlastní zemi. Tady jde o respekt, a v důsledku o jeho vlastní život. Proto na Ukrajinu zaútočit musí. Tento aspekt ruského uvažování naprosto nechápou politici z jiné civilizace, lidé z Evropy.
Proč se Putin nechová jako člověk?
Protože je Rus a chová se stejně jako Ivan Kalita, jako Ivan Hrozný, jako Stalin. Ten 30. listopadu 1939 přepadl Finsko, v obsazeném městě nařídil založit vládu Finské demokratické republiky, která Moskvu požádala o pomoc a Stalin jí vyhověl. Dělostřelba do vlastních řad, označování Finů za agresory ohrožující SSSR a započala Zimní válka.
Copak nám to připomíná? Že by současnou agresi Ruska proti Ukrajině?
Kdo se snaží přimět Putina jednáním a ústupky k rozumu, ten je mu jen pro smích. Jednání a ústupky nejsou v jeho očích slušností, ale slabostí. A slabými Putin jako každý Rus pohrdá a dupe po nich. Připomeňme si ruské hokejisty, odmítající se ověnčit stříbrnými medailemi. Byli poraženi, poníženi, potupeni. Nesplnili svůj úkol, nevyhráli. Stejně se chová Putin. Musí splnit svůj úkol, musí rozšířit říši na úkor Ukrajiny, která se chce osvobodit od Ruska. To je pro Putina ztráta tváře, která by mohla skončit i ztrátou života. Takže raději pošle vojska do pole.
Bůh ochraňuj Ukrajinu. Ta povede boj i za nás. My ji musíme podpořit – sankcemi, obchodní izolací Ruska, zmrazením majetků vládních exponentů v zahraničí, dodávkami nejen zbraní a munice. Zejména ale musíme Ukrajině nastavit racionální možnosti vstupu do EU a do NATO. To by znamenalo předzvěst Putinova konce.
A nedělejme si iluze, že po Putinovi přijde nový Gorbačov. Očekávejme spíše dalšího Ivana Hrozného. Koho jiného byste taky mohli čekat v Kremlu.
skvělý článek