Jan Hamáček se jako znovuzvolený předseda cítil být obávaným politikem, tahajícím zpovzdálí za nitky. Chtěl to sebevědomě předvést v dvojtažce, pro šachistu jeho úrovně trapně to jednoduché úložce: oběť figury následovaná rošádou se ziskem drtivé poziční výhody. Vyšla mu jen pomsta vyzyvateli. Nastoupit na zahraničí poslušně po Tomáši Petříčkovi Lubomír Zaorálek odmítá a kultura není volná pro Jana Birkeho, poslance a starostu Náchoda.
To není všechno, další figurky na šachovnici odmítají hrát Hamáčkův gambit. Například Zelení ukončili jednání o spolupráci s ČSSD. Pardubický hejtman Martin Netolický stáhl svou kandidaturu ve volbách do Poslanecké sněmovny. K ČSSD Vladimíra Špidly a Bohuslava Sobotky se hlásí dlouholetí poslanci jako Robin Böhnisch nebo Karel Černý, oba proto ukončili své členství neprodleně po sjezdu. Ke straně vedené Janem Hamáčkem, Babišovým věrným lokajem je totiž nic nepoutá. Následují další, a řady Hamáčkových spolustraníků postupně notně prořídnou.
Ale žádný strach, bazének už si nafukuje Zdeněk Škromach. Služby nezištně nabízí Michal Hašek, známý to arbitr morálky a věrnosti. Určitě se najde celá plejáda všehoschopných pohrobků kdysi mocné strany, toužících si ještě naposled urvat co možná tučné sousto z mršiny sociální demokracie.
Co k tomu říká nový místopředseda ČSSD Jiří Běhounek?
Lubomír Zaorálek odmítl převzít Ministerstvo zahraničí, protože nejdůležitější agendy (evropská politika, zmocněnec pro Rusko) byly delegovány jinam, takže zamini bylo Zaorálkovými slovy vykucháno. „Lubomír Zaorálek o tom věděl, v mezidobí asi došel k jiným závěrům,“ řekl Jiří Běhounek. Dále Zaorálka kritizoval, protože jej před tiskovou konferencí neseznámil se svým rozhodnutím nepřijmout nabídku výměny křesel. „Co bylo trochu zmatené, byla reakce kolegy Zaorálka … Musíme si z toho vzít poučení a neblbnout.“
Chápat to jako sebekritiku by nebylo správné, protože snaha vyměnit dva ministry nebyla chybou. Tak určitě, pane místopředsedo. Výměna ministra zahraničí v době nebývalé kumulace ruských vojsk na ukrajinských hranicích zavánějících další ozbrojenou agresí Kremlu je v naprostém pořádku. Zajisté to nemá nic společného se snahou Miloše Zemana o prosazení vakcinace Sputnikem nebo ohrožením naší státní bezpečnosti prostřednictvím stavby nového bloku Dukovan.
A už vůbec to neoslabuje vztahy s našimi partnery, společnou bezpečnostní strategii, neposiluje to východní vliv na naši zemi, ani nebrání naší obraně vůči sílící hybridní válce vedené proti nám Ruskem.
Pane Běhounku, příště zkuste nějakou jinou pohádku, touto občany ČR rozhodně neuspíte.
Ministerstvo zahraničí povede Babišův „slušný kluk“
Je-li pro Babiše někdo slušným klukem, je na čase zbystřit pozornost. Kdo je vlastně ten slušný kluk? Jak řekl dlouholetý diplomat Pavel Fischer „Potřebujeme ministra zahraničí, který obstojí před vnitřním i vnějším tlakem a nebude nástrojem vlivových skupin.“
Zvládne to ve svých 37 letech Jakub Kulhánek? Co o něm víme? Je to dlouholetý člen ČSSD, patřící k liberálně demokratickému, prozápadně orientovanému křídlu strany. Na UK absolvoval mezinárodní teritoriální studia, na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu zase ruská studia. To není špatný začátek kariéry ministra zahraničí.
Pracoval jako analytik neziskovky AMO (Asociace pro mezinárodní otázky) a roku 2014 se stal státním úředníkem. Působil coby náměstek ministra obrany Martina Stropnického 2014, náměstek ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka 2014-2016, náměstek ministra vnitra Jana Hamáčka od roku 2018. V letech 2013-2017 byl poradcem Jana Hamáčka, v té době předsedy sněmovny a poradcem premiéra Bohuslava Sobotky.
Co ale dělal od května 2016 do června 2018? Vzal si dva roky prázdnin? Jistěže ne, takový mladý ambiciozní člověk na to nemá čas. Musí pracovat na své kariéře. Třeba i pod Luftjardou v CEFC jako externí konzultant investičních projektů a regulačního prostředí v EU. Liberálně demokratický, prozápadní sociální demokrat sloužící čínskému perpetuum mobile, není to oxymóron? Nelze vyloučit, že nesloužil zájmům zmizelého poradce Miloše Zemana, ale pouze zájmům svým. Každopádně to něco vypovídá o jeho názorové konzistenci. Všechna jeho rozhodnutí a kroky v čele ministerstva si zasluhují tu nejvyšší pozornost a kontrolu, zejména v oblastech zájmů Ruska, Číny a naší páté kolony pracující v zájmu těchto dvou nedemokratických zemí.
A co ke svému budoucímu angažmá říká sám Jakub Kulhánek? „Prověrka mi byla nedávno prodloužená po absolvování standardního bezpečnostního prověřování o dalších pět let. Velmi si vážím nominace do funkce ministra zahraničních věcí, ale nebudu to zatím komentovat do schůzky s prezidentem republiky.“
Každý ministr potřebuje náměstka
A kdo bude Kulhánkovým náměstkem? Starý známý Pavel Jaroš, který zná Černínský palác jako své boty, přivedl jej tam kdysi Miroslav Šlouf, poradce Miloše Zemana. Jaroš byl tajemníkem Jana Kavana, nezapomenutelného ministra. Ten například podepsal prohlášení, že skartoval čtyři stovky tajných spisů, ze kterých se většina později našla. Ministra, kterému se v sejfu v koupelně náhodou našlo cca půl druha milionů korun a dokumenty, o kterých prý nic nevěděl. Dokumenty i peníze od zaměstnanců zamini poté převzal Karel Srba, Kavanův tajemník.
Připomeňme si krátce, kdo byl Srba. Člověk odsouzený na 12 let za plánovanou vraždu Sabiny Slonkové, novinářky nepohodlné Miloši Zemanovi. Dále byl spojený se skandálem okolo nápadně nevýhodného pronájmu Českého domu v Moskvě a spolu s budoucím náměstkem Pavlem Jarošem byli obžalováni pro předražené rekonstrukce ambasád. Oba byli ale osvobozeni pro nedostatek důkazů.
Pavel Jaroš byl místostarostou Prahy 13, členem dozorčí rady Českých drah ale také České pošty, objevil se ve státní agentuře CzechInvest i v pražském Výstavišti, řídil městský podnik 4-Energetická a.s. Většinu své kariéry je vnímán jako jakási šedá eminence ČSSD v Praze a středních Čechách s vazbami na mafiánské prostředí. Ale nesmíme mu křivdit, on pro politické názory nezanedbá žádnou příležitost. Stal se také poradcem náměstka primátora Prahy za ODS M. Richtera, nebo ekonomickým poradcem ministra zahraničí L. Zaorálka.
Tak vám pane Hamáčku pěkně děkujeme za nominace, o slušného kluka se vám postará náměstek s bohatými zkušenostmi ještě z dob oposmlouvy.
A kdyby vám náhodou na zamini chyběl ještě nějaký kvalitní kádr, od 18. února 2021 je volný Lukáš Kohout, který po více než šesti letech byl podmínečně propuštěn na svobodu. Tento dobře známý falešný asistent ministra zahraničí Jana Kavana, létající na účet sněmovny do celého světa navštívil do svých dvaceti let Jihoafrickou republiku, Maledivy, Thajsko, Tunisko, Peru, Kolumbii, Ukrajinu, Albánii či Venezuelu.
Později se vydával za zaměstnance několika organizací a jako takový vylákal zboží, které neplatil, spáchal úvěrový podvod a jezdil autem bez řidičského oprávnění, s kterým parkoval s kartou ministra zahraničí, pro změnu Cyrila Svobody.
Neváhejte, člověk jako je Lukáš Kohout se mezi vámi bude cítit jako doma, a třeba se od vás ještě něco přiučí.