Potácíme se v krizi, další vlna a nové mutace čínského viru se blíží rychleji než podzimní volby a komunisté najednou hodili svého soudruha velkokapitalistu přes palubu. Pochopitelně to vyvolalo velké vlnobití v našem politickém rybníčku.
Koalice Spolu vyzvala vládu, aby požádala během týdne o důvěru. Nestane-li se tak, bude iniciovat hlasování o nedůvěře. Piráti rovnou vyzývají k rozpuštění sněmovny a k vrácení moci do rukou lidí. Vyslovení nedůvěry půl roku před termínem voleb by podle nich dalo moc do ruky prezidentovi.
Nevím jak kdo, ale jak já slyším fráze o vracení moci, zamrazí mne v zádech vzpomínky na bolševika. Ten vracel moc lidem tak usilovně, až z toho lidé končili v lágrech nebo v emigraci. Taky vás překvapilo, že se Ivan Bartoš zřejmě neobtěžoval čtením platných zákonných ustanovení? Rozpuštění sněmovny je při současném rozložení sil neproveditelné. Kde vzít potřebných120 poslanců, když vládní koalice jich má 92? Anebo se vrchní pirát jen snažil propagandisticky zapůsobit na voliče?
Nedůvěra vládě ovšem vyslovena být může, na to demokratická opozice s pomocí nesystémových stran stačí. Další krok je potom na prezidentovi. Zlomí vaz Ústavě, jak je jeho zvykem, anebo pro něj netypicky dodrží své slovo a pověří Andreje Babiše aby jeho vláda, byť bez důvěry, dovedla naši republiku do voleb.
Vyzýval jsem už dříve k vyslovení nedůvěry vládě, namátkou zde, zde, nebo zde. Byl jsem pravidelně poučován, ba i napadán, že to není dobrý nápad. Babiš využije možnosti odstřihnout se od odpovědnosti za své chyby a umožníme mu vyhrát další volby. Dále se všichni zaklínali strachem ze Zemana, z další vlády jím jmenované. Ta nás zaprodá Kremlu a Pekingu, přiveze sem Sputnik a svěří jim dostavbu Dukovan.
Chápu a chápal jsem ty obavy. Ale zcela otevřeně – Zeman svoji vládu už dávno má. Proč Babiš nechtěl ukazovat pindíka? Přece proto, aby nebyla vidět ruka svírající jej pevně za moudí. Co se týče obav z budoucí vlády Zemanových kumpánů, co prezidentovi zabrání jmenovat si ji na podzim po řádných volbách a udržovat ji u moci jakýmkoliv porušením Ústavy?
Už se vaříme, žáby
Už dávno se vaříme jako ty pověstné žáby, ani to nevnímáme. Celé období s profikorupčním hnutím ANO silně připomíná béčkový film s halloweenskou tématikou. Úplně to vidím: idylickou, sluncem zalitou krajinou si to po dálnici sviští přepychový, přeplněný dálkový autobus. Následují retrospekce osudů cestujících – jedni jsou se životem spokojení, druzí ne, někteří mají zdravotní nebo finanční problémy, jeden řidič podvádí svou ženu, jeho parťák odpočítává z jízdného vstupné do disneylandu. Palubní steward, ješitný a zatrpklý stařec zařídí zastávku na odpočívadle, kde do autobusu nečekaně vtrhne banda zakuklenců a odvleče řidiče v klepetech. Za volant se vnutí jeden z cestujících, slizce úlisný týpek, vítěz zmanipulovaného veřejného hlasování a film konečně nabírá otáčky.
Slunce zalézá za mraky, přižene se vichřice, bouřka, hromy divo bijú, mlha a stmívání, okolo vyjí smečky baskervillských psů a řidič z dálnice sjede na okresku. Někteří z cestujících volají po jeho výměně, ale ti na předních sedadlech to odmítají. Kdo ví, co má ještě za lubem steward. Někteří z cestujících si nasazují pásky přes jedno oko a chystají se na padákových šňůrách oběsit bývalého druhého řidiče, protože to určitě všechno zavinil. Okolo řidiče se vytvoří skupina zločinců, kteří za jízdy okrádají a šikanují cestující, steward huláká sprosté odrhovačky a občas se šíleným hlasem ptá „Líbí se vám výlet, vy kundy?“, zatímco jeho mladý pomocník nutí všechny zpívat satanistické chorály.
Autobus odbočil na lesní cestu a skáče stovkou přes výmoly, větve mu vyráží okna, dovnitř prší a řada lidí má zranění po pádech ze sedaček. Na rozbitá okna se za jízdy věší čínští netopýři, syčí na cestující a prskají na ně sliny plné koronaviru. Několik lidí se snaží zezadu protlačit, aby zasáhli, ale ti na předních sedačkách jim to stále rozmlouvají. Není prý rozumné za jízdy měnit řidiče, musíme počkat až zastaví. Řidič ovšem křičí, že on všechny zachránil, nikdo jiný by to lépe nezvládl. Jediná šance je nechat jej řídit už navždy, aby rychlou jízdou zabránil netopýrům vlézt do autobusu. Přitom řídí jen levou rukou, pravou si do kapes totiž cpe vybrané jízdné.
Netopýři jeho řeči ignorují na rozdíl od lidí, lezou dovnitř a zabíjí některé z nich. Řidič křičí „To nevadí, jsme best in kovid!“ a šlape na plyn, jeho kumpáni okrádají další cestující. Zezadu se tlačí víc a víc těch, kteří už toho mají dost, ale k řidiči se nedostanou – brání jej jeho společníci, francouzskou holí je mlátí steward a ti na předních sedadlech jim stále moudře rozmlouvají převzetí volantu.
Do cesty vjede multikára a snaží se autobusu zablokovat další cestu. Nepodaří se to. Moudří z prvních řad odsoudí toho nerozumného opovážlivce. Je to prý známý skandalista Beetspader. Řidič se chová jako naprosto šílený nebo totálně ožralý, sjel na skalní stezku ale stále zrychluje jízdu. Čím dál častěji se mu některé kolo smeká z krajnice, autobus se kymácí, nějaký chudák vyletí z okna a padá do propasti…
Proč čekat
Počkáme, až mu konečně dojde palivo, nebo zkusíme převzít volant a zachránit pasažéry? Pochopitelně se celý autobus může zřítit za tím nešťastníkem, který v dlouhém záběru padá, padá a padá.
Neudělat nic je větší chyba než chybovat při snaze. Jistě, shodou okolností právě při přebírání volantu můžeme skončit katastrofálně. Ale s tímto řidičem to je stejně jen otázka času.
Kdo by měl nějaké podezření o mé motivaci – nejsem na výměně řidiče nijak závislý a nic na tom nevydělám. V tom blbém filmu hraju i já. Křičím už řadu let ze zadních sedadel na ty vepředu, aby řízení převzali z jednoduchého, ale závažného důvodu. Já mám strach. Ne o sebe, na vedlejší sedačce je ale se mnou má celoživotní partnerka a za námi sedí naše dcery a vnoučata, všichni naši blízcí a přátelé. A já netoužím vidět je na dně.
Když nebude mít nikdo odvahu převzít volant, skončíme tam všichni už brzy.