On do mne kamenem, já do něj chlebem

Máme morální zásady platné tisíce let, kterými bychom se měli řídit. Ctí-li je obě strany, předznamenává to chvályhodné řešení rozporů vzájemnou shodou. Jakmile je ale uznává a dodržuje jen jedna strana, znamená to většinou její prohru. Vítězem se stává strana ignorující stanovená pravidla a normy, či dokonce je záměrně zneužívající a porušující.

Nastavená druhá tvář bolí

Zažívali jsme to s Babišem osm let na vlastní kůži. Slyšeli jsme po dvakráte v parlamentu vítězný ryk P.i.Tomia šlapajícího po sněmovních zvyklostech i zdravém rozumu. Také jsme ale mohli sledovat Okamurovo zoufalství nad kapkou vlastní medicíny, naservírované mu přerušením jeho nekonečného blábolení. Odhlasování jednání po 21. hodině bylo jedinou šancí vládní koalice, jak zastavit kolovrátek prázdných slov předsedy SPD. Za tu cenu se tentokrát vyplatilo riskovat projednání tohoto kroku u Ústavního soudu.

V našem parlamentu jde o bouři ve sklenici vody. Na Ukrajině, akutně ohrožené ruskými vojsky se podařilo narušit plánovanou invazi postupy vlastními Kremlu. Zveřejnění ruských úmyslů dokonale narušilo nejen jejich plány, ale i typicky ruskou bohorovnost a přezíravost.

Kdo zná ruskou mentalitu, ten mi potvrdí, že Rusové téměř postrádají typicky českou schopnost švejkováním zlehčovat vážnost situace. Jestliže k tomu tentokrát Kreml přistoupil, znamená to jen jedno – maximální roztrpčení nad současným stavem vyhroceným v neprospěch Putina a jeho plánů.

Ministerstvo zahraničí USA prostřednictvím svého mluvčího uvedlo, že konkrétní datum invaze nespecifikovalo, protože k ní může dojít kdykoliv. Zároveň ale bylo potvrzeno, že cílem zveřejňování získaných informací o agresi je snaha převzít nadvládu nad mediálním prostorem a tlumit v něm ruské narativy.

Stejně jako náš Okamura se svým klanem „stupidity předčítajících diarrheiků (řečových)“ nebyl ani Putin připraven na to, že mu protihráči oplatí porušování pravidel. Při hře bez rozhodčího surově a setrvale faulujícího hráče zastavíte jen tak, že se mu postavíte. A právě tím se povedlo vykolejit jak naši opozici, tak ruskou věrchušku.

Ruské zisky a ztráty

Co se dá čekat od Ruska? Prvotní zmatek a chaos přejde v pátrání po amerických zdrojích informací. Po čistkách skutečných i domnělých viníků dojde, jak je v Rusku zvykem, i k odstavení celé řady nepohodlných osob. Časy se mění, nežijeme už za Stalina, takže nepůjde o přímou fyzickou likvidaci. Ale popravdě řečeno, několik nešťastných pádů z okna anebo pod sněžný pluh se do konce zimy dá v Moskvě očekávat.

Naproti tomu Ukrajina vyjde z této krize posílena a vnitřně zkonsolidována. Už dnes vidíme sjednocení obyvatel Ukrajiny, nárůst jejich sebeuvědomění. Záměrně píši „obyvatel Ukrajiny“ a nikoliv „Ukrajinců“, protože se to týká lidí bez ohledu na jejich původ. Většina etnických Rusů, občanů Ukrajiny, si je dnes dobře vědoma co mohou získat anebo ztratit se samostatností Ukrajiny.

A to stejné platí i pro NATO. Několik let nebylo jasné, jaké cíle a určení má původně obranný pakt. Pro boj proti teroristům zcela evidentně nebyl vhodný, řada státníků pomalu hledala odvahu na redukci účasti nebo dokonce opuštění paktu. Kvůli Rusku ale zřetelně vidíme, jak je i dnes NATO potřebné. Téměř žádný z členských států by osamoceně nedokázal odolávat hybridní, studené či otevřené válce ze strany Ruska. Putin pokropil NATO živou vodou.

Rusko svým tlakem na nerozšiřování NATO dokázalo jen to, že další jeho sousedé vidí svou bezpečnou budoucnost jen v co nejužší spolupráci s NATO, případně rovnou v členství. Dá se očekávat, že Finsko, Švédsko a pochopitelně Ukrajina o vstup budou žádat v dohledné době.

EU s jistotou změní svou energetickou politiku a bude ji směřovat k maximální nezávislosti na Rusku. Doufejme, že dojde k ukončení Nord Stream 2. Zastavení tohoto projektu je jediným garantem bezpečnosti pro Ukrajinu. Kreml ve vlastním zájmu nesmí ohrozit dodávky plynu do Evropy na území tranzitní země, Ukrajiny. Je to jeho rozhodující zdroj příjmů.

Kadri Simson, komisařka EU pro energetiku se sešla s představiteli Ázerbájdžánu, s prezidentem Ilhamem Alijevem a ministrem pro energetiku Parvizem Shahbazovem. Důvodem pro schůzku bylo navýšení dodávek plynu plynovodem TAP do zemí EU.

Putin svým agresivním militarismem hodlal vytvořit nátlak na svět, získat postavení světové velmoci a část Ukrajiny jako mezikrok k znovuobsazení zemí ruského impéria. Díky odhodlání Ukrajiny, nečekaně silné podpoře mnoha zemí a zveřejnění získaných informací o agresi ale ztratil všechny výhody. Snaží se před svými spoluobčany neztratit tvář a naprázdno tahá po šachovnici. Zahnal sám sebe do kouta a svou zemi do sankční pasti a krizové spirály.

Pokles exportu plynu ekonomickou situaci Ruska věru nevylepší. Stále se zhoršující životní situace obyvatel Ruska je politováníhodná, ale zpříma řečeno – bližší košile než kabát. Hospodářské podmínky v Rusku jsou problémem Putina a jeho administrativy. Naším problémem je hospodářská, energetická i bezpečnostní situace vně ruských hranic. Doufejme jen, že v této téměř bezvýchodné situaci Putin neztratí nervy a nezaútočí.

Jedna odpověď na “On do mne kamenem, já do něj chlebem”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.