Třicet let ODS

CEVRO institut pořádá dnes, 22. dubna 2021 konferenci k výročí založení politické strany neoddělitelně spjaté s moderními dějinami naší vlasti. Politické strany, která po řadu let do značné míry řídila naši zemi a její transformaci společenskou, ekonomickou i politickou. Strany, která se prohlašuje a je vnímána jako strana navýsost konzervativní, ekonomicky liberální a euroskeptická. Na konferenci vystoupí pamětníci a aktivní účastníci mnoha světlých i tmavších chvilek ODS.

Třicet let ve dvou hodinách

Program bude krátký, ale o to hutnější, se zajímavými přednášejícími. Zahájení i zakončení obstará Ivan Langer. O vzniku ODS a politické transformaci ČR promluví Miroslav Macek, Ivan Kočárník poreferuje o ODS a ekonomické transformaci ČR. Jan Koukal zavzpomíná na Sarajevský atentát 1997, zatímco zahraničně-bezpečnostní politiku ODS a NATO rozebere Alexandr Vondra. Vztahy ODS k Evropě, EU, ECR si vezme na starost Jan Zahradil, Martin Říman probere ODS a funkční stát. Podobné téma bude mít na starosti Zdeněk Zajíček, bude mluvit o ODS a efektivním státu. Ivan Fuksa má nevděčné téma, státní převrat roku 2013. Témata všech referátů nabízejí přebohaté možnosti pro přednášející.

ODS a její úspěchy

Vznik ODS a politickou transformaci ČR může M. Macek uvést historií sporů a neshod neústupného Václava Klause st. s Pavlem Rychetským, Jiřím Dienstbierem st. a Petrem Pithartem, které skončily rozpadem Občanského Fóra, řízeného předsedou Václavem Klausem. Řečník si může při té příležitosti posloužit parabolou z moderního fotbalu o vzniku Superligy. Navázat může úspěšným rozpadem Československa, který u nás prosadila ODS zejména kvůli snaze Václava Klause, aniž dala možnost vyjádřit se občanům. A na závěr se sluší zmínit začlenění ČR do NATO a EU, kam přihlášku podala právě ODS coby nejdůležitější vládní strana. To jí ovšem nebrání zpochybňovat přijetí EUR, ačkoliv se ČR při svém vstupu do EU zavázala přijmout evropskou společnou měnu.

Ivan Kočárník to bude mít jednoduché, ODS a ekonomická transformace ČR je fantastické téma. Pravicová strana, která ekonomickou transformaci započala, a posléze ze všech sil bránila jejímu dokončení udržováním bankovního socialismu. Musí také zmínit historickou roli svého předřečníka. Jeho působení při privatizaci Knižního velkoobchodu roku 1992 předznamenalo osudy široké plejády představitelů ODS zapletených do korupčních skandálů. Jsou to lidé pevného charakteru – stojí si za svým prospěchem a jdou za ním při každé příležitosti. Opět může jako příklad posloužit pan Macek, který po návratu do vrcholné politiky roku 2001 neodolal možnosti si zakonzultovat a zaporadcovat pro rakouskou Erste Bank při privatizaci České spořitelny. A představte si, že mu lidé vyčítali i ten směšný pakatel několika milionů, který si vydělal v potu tváře zneužíváním informací.

A zde předá pan Kočárník slovo Janu Koukalovi. Je nutno Václavu Klausovi st. přiznat geniální slovní ekvilibristiku. Nazvat pokus o vymýcení a potrestání korupce atentátem, to nepřekoná snad ani Andrej Babiš svým zbožím. Snaha o očištění ODS Josefa Zielence, Jana Rumla a Ivana Pilipa přivedla Václava Klause k demisi, ale také k upevnění pozice v ODS. Nic na tom nezměnili ani dárci 7,5 milionu korun z Mauricia či Maďarska, Radžív Sinha a Lájos Bács alias Milan Šrejber, privatizující Třinecké železárny.

Alexandr Vondra se bude snažit o uklidnění sálu krátkým shrnutím zahraničně-bezpečnostní politiky ODS vztažené k NATO. Měl by začít rokem 2009, kdy on osobně inicioval dopis prezidentovi Obamovi o hrozbě Ruska. Ale pak může situaci odlehčit humoristickou vzpomínkou, jak to pomáhal osladit Evropě kauzou ProMoPro s vyčíslenou škodou 938 milionů korun a prokázanými 327,5 miliony vyplacenými za činnosti neprovedené či nesouvisející s přípravou českého předsednictví v Radě EU. Vidíte, jak se hodilo tehdejší členství v ODS Jaroslavě Pokorné Jermanové a jak nabyté zkušenosti krásně zúročila coby ANOhejtmanka?

Konference začne nabírat ty správné grády; Jan Zahradil probere vztahy ODS k Evropě, EU, ECR. Kdo jiný je k tomu povolaný než europoslanec bojující proti hlubší integraci EU minimálním počtem svých plenárních vystoupení a konzervativec horující pro prohlubování kontaktů s oficiálními osobnostmi a komunistickými režimy Číny a Vietnamu.

Následovat bude se svým příspěvkem na téma ODS a funkční stát Martin Říman. Nelze dostatečně nevyzdvihnout snahu Václava Klause o pravicovou politiku povolebním vydíráním menších pravicových stran vítězně korunovaným pod heslem „doleva s námi“ oposmlouvou, kterou předal vládu levici. Následky následujícího pokusu o deformu volebního zákona neseme do dnes.

Zdeněk Zajíček shrne ODS a efektivní stát. Případným příkladem může být koaliční vláda ODS, KDU-ČSL a Zelených závislá na přeběhlících Michalu Pohankovi a Miloši Melčákovi nebo vyslovení nedůvěry vládě díky poslancům ODS a Zelených.

Na závěr zlatý hřeb, Ivan Fuksa a státní převrat 2013. Málokterá země či strana se může pochlubit politickou krizí započatou policejním zásahem na úřadu vlády. Nezdaněné kabelky, nevěrný premiér a žárlivá milenka úkolující tajné služby, to je jak z latinskoamerické telenovely o Pedrovi a jeho Juaně. Chápu výčitky svědomí Petra Nečase, ale tuto situaci jednoznačně neustál. A nezvládli ji ani ostatní členové vládnoucí koalice, kteří se nechali bez většího odporu protiústavně přetlačit Milošem Zemanem.

Jak zvednout preference?

Nejsem příznivcem profikorupčního hnutí ANO, a přesto satirizuji úspěchy ODS při jejím výročí založení před volbami, které musíme vyhrát.

Systematická korupce budovaná, řízená a používaná oposmluvními ODS a ČSSD vyvolala nedůvěru občanů k politikům a politice obecně. Coby konzervativce mne pochopitelně více mrzí účast ODS, která se pro mnoho pravicových voličů stala stranou totálních notoriků kážících vodu.

Přes opoziční odpočinek se ale ODS v očích občanů dostatečně nedistancovala od své problematické minulosti. Ačkoliv Petr Fiala je bezesporu slušný člověk, nedokáže ukočírovat některé své koně. Zvláště ty zvyklé na zlaté klausovské časy plné příležitostí a benefitů.

Ani já nejsem nevinný

Stejně tak jako mnozí z nás jsem si žil svůj rodinný a pracovní život, a politiku jsem sledoval víceméně s odporem. Díky mizivému zájmu většinového občana se v politických stranách zakopali šíbři, kteří neprospívají jejich dobré pověsti.

Netýká se to pochopitelně jen ODS, vezměme si například počet členů této strany, kteří plynule přešli do ANO. A nedělejte si prosím zbytečné naděje vy, příznivci Pirátů. Nijak na ně neútočím, ale s případným úspěchem se na ně nalepí mnoho těch, kteří jdou do politiky z těch nejčistších a hlubokých citů k financím.

Chceme-li pomoci ODS, a obecně kterékoliv politické straně, nesmíme se už ošklíbat nad tou špínou. Vylít se nám ji nepodaří. Nezbývá nám než ji naředit námi, novými členy politických stran a doufat, že se nestaneme tou špínou i my.

Tak si držme palce…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.