Autor: admin

Klaus mladší opouští loď, kterou sám spustil na vodu. Prý z osobních důvodů. Můžeme tomu věřit, ale nezapomínejme na tři jeho základní faktory. Rodinným původem vštípenou morální kluzkost a názorovou ohebnost, matematické vzdělání a šachistickou zkušenost. Jinak řečeno, má gumovou páteř, umí počítat a strategicky kalkulovat. Než jím uváděné zdůvodnění je pro mne věrohodnější, že se nechce potopit s vlastní tříkolkou ve volebních vlnách. Raději se sám zkusí umístit někde jinde. Možná počítá s bouří nespokojenců v ODS a cestou zpátky? Kdo ví, co se mu točí v hlavě, a jakou partii rozehrál? Já to nejsem. Jen nevěřím jeho slovům, zní až příliš logicky na to, aby to byla pravda.

Každopádně je už druhým, kdo vzdává boj za záchranu vlastních ambicí, maskovaný politickou zástěrkou. Hnutí Mikuláše Mináře pomalu odumírá na souchotiny. Nepřeji mu nic zlého, ba naopak, v Milionu chvilek odvedl poctivou práci, ale se svým hnutím šlápl vedle. Jejich místo na scéně se snaží zabrat Šlachtorista. Ze srdce mu přeji stejný osud. Nic jiného si ostatně nezaslouží po své ostudné účasti na demontáži poslední řádně zvolené a slušné vlády v ČR.

Nedávné průzkumy poodhrnuly oponu a vyjasňuje se, co se dá očekávat od voleb. Největší naději na vítězství má dvoukoalice, následovaná politickou divizí Agrofertu a trojkoalicí. Do parlamentu se dostane ještě SPD, a dál už nic. Možná ČSSD, možná KSČM, ale voliče jim usilovně luxuje ANO ve snaze o své vítězství.

Co to pro nás bude znamenat? Víte, nevěřím populistickému blábolení o politice pro všechny. Je to nesmysl. Každý kdo do politiky vstupuje, vstupuje tam pro nějaké cíle, ideály, ideje, přesvědčení. I nově zvolený parlament bude proto sestaven z pravice, levice, středu a politických podnikavců.

Političtí podnikavci jsou Babiš a Okamura. Oběma jejich politické angažmá slouží k osobnímu obohacení. Jeden je ochoten k jakémukoliv přemetu na základě průzkumů vedených jeho Prchaly, druhý se víceméně tváří jako silně nahnědlý ochránce národních zájmů. Oba jsou naprosto nespolehliví a neschopní vést praktickou politiku, jejich strany nespojují žádné společné morální závazky a cíle. Pravice, levice? Kdeže, nelze je nijak zařadit.

Ve sněmovně budeme mít dále dvoukoalici, která se prohlašuje za středopravicovou a trojkoalici, která je složena ze stran od pravého středu až po konzervativní pravici. Takže by nám ve sněmovně mohla chybět levice? Netřeba se obávat, nebude nám chybět, ani kdyby socany a bolševiky vzal čert do předpeklí neparlamentní budoucnosti a rozkladu.

Dvoukoalice není pravicová ani trochu, i když to o sobě snaživě šíří. Chápu, že po půlstoletí komunistické zvůle v naší zemi není lákavé hlásit se k levici. Ale pirátská praktická politika je levicová, a stanující starostové jsou politicky indiferentní. Z dobré vůle je můžeme označit za střed.

To, že piráti jsou skutečně levicovou stranou, to není nic špatného. Levice do moderního politického systému plným právem patří. Jejím úkolem je chránit slabé, znevýhodněné, poskytovat jim podporu a záchranu ve světě, v kterém se příliš neorientují.

Nemalujme si, že u nás tací nejsou. Máme jich už dnes plno a v době pokovidové jich ještě přibude. Naší jedinou cestou je postupná přeměna země montoven na zemi sofistikované produkce s vysokou přidanou hodnotou. Určitě to dokážeme, ale ty, kteří se nedokážou zapojit schopnostmi, věkem nebo vzděláním nemůžeme nechat padnout. Záchrannou síť jim musí zabezpečit levice.

Uvědomme si ale, že Babiš nám zanechá absolutně rozvrácené finance, vynulované rezervy, zničené podniky, nevyřešenou důchodovou reformu, nebetyčné zadlužení, mandatorní a kvazimandatorní výdaje blížící se sta procentům rozpočtu.

Na levičácké politické postuláty a sanaci Babišem způsobených škod ale musí někdo vydělat. A právě na jejich ochranu, na ochranu těch schopných, samostatných a produktivních tu je pravice. Bez pravicových stran postbabišovskou katastrofu nikdy nenapravíme. Jak pravil Josef Čapek, nesvoboda není kázní, ale ponížením. Neponižujme už dál podnikatele, uvolněme jim ruce a vytvořme jim podmínky pro inovativní produkci. Díky jejich výsledkům můžeme napravovat Babišova zvěrstva a udržet záchrannou sociální síť pro ty z nás, kdo ji budou potřebovat.

Představme si naši zemi jako rodinu. V každém lidském svazku máme jen to, co si do něj přineseme. Každý je strůjcem svého štěstí a spokojenosti, a nemůže očekávat, že mu je přinese protějšek. Ten buď naše postoje a pocity posílí, anebo s nimi začne bojovat. Nefunkční vztahy pak nepřežijí první krizi. Vztahy funkční naopak z krize vyjdou v důsledku posílené. Proč se rozpadají lidské svazky? Pro sobectví, nezájem jeden o druhého. Přestaňme se navzájem ignorovat a trestat se. Stejně jako v rodině, i ve společnosti se musíme postarat o slabé. Ale na druhou stranu musíme vytvořit podmínky pro silné, aby vytvořili dostatečné zdroje pro všechny.

Jistě, občas člověk při navazování vztahů a tvorbě svazků narazí na notorika, na sociopata. Pak je jediná šance, prchnout od nich. Neštěstí je, když se tací ocitnou v čele země. Na podzim máme šanci zbavit se jich.

Neúplná morálka je u nás hojně rozšířena, přesvědčil jsem se o tom podle reakcí na svůj komentář. Pochvalu poslance Ondřeje Benešíka za jeho postřeh a iniciativu okolo otrávené Bečvy nekomentoval nikdo. Pokud vím, přitom on jako jediný zaregistroval ve vyjádření Balaštíkové, poslankyně Anofertu, tvrzení o měřácích na kanalizačních výpustích. Záznamy z měřáků by měla mít ČIŽP uložené, jestliže v záznamech není ani známka o stopách po kyanidech nebo jiných jedech, znamená to, že se kontaminace do Bečvy dostala jinou cestou. Jakou? Starým kanalizačním potrubím, nezakresleným na mapách. Meliorací, která byla kdysi dávno provedena. Zatrubněným potokem, kterých je v našich zemích stovky. Díky údajům z měřáků můžeme hledat další cesty úniků a neztrácet už čas. Další možnost je, že Balaštíková při obhajobě Babišova impéria jen lhala, a žádné měřáky na kanalizačních výpustích nejsou. Nejvtipnější by ovšem bylo, kdyby se záznamy z měřáků záhadně ztratily. Takové náhody se v Babišistánu stávají, už jsme si na to zvykli.

Na druhou stranu jsem dostal notně naloženo od pirátstva. Prý rozeštvávám antibabišovskou frontu, bráním budoucí spolupráci atp. Byl jsem nařčen, že jsem agrofertí nebo ruský troll, atp. Nuže dobrá. Já mám tedy dojem, že tyto reakce způsobilo nepochopení textu nebo jeho nedočtení do konce. Ještě je třetí možnost, kterou ilustruje lidové přísloví o potrefené huse.

Takže pro pochopení vážených čtenářů – neútočil jsem na Olgu Richterovou, mám plné pochopení pro její pobouření ze sprosté lži o ní šířené.

Dále je mi naprosto jasné, kdo je Nela Lisková. Je to kremelský poťouchlý brouk, šířící jeden blud za druhým. Ona vyslovenou lež přebíjí další lží a urážku střídá sprostou nadávkou. Nezaměřuje se jen na Olgu Richterovou, např. Dominika Feriho označila za „negra“. Vše vydává za „vlastní názor“. Namátkou si vzpomenu na její výroky o náboženském agitátoru Karlu IV., nebo o povinném potvrzení vlastnictví nemovitostí, které bude pro celou EU vystavovat Krakovský říšský katastrální úřad. Ta osoba má šílenou fantazii…

Když jsem se dopustil srovnání pirátského autobusu (ilustrovaný útok na Kalouska, Sobotku aj.) s útokem Liskové, chtěl jsem jen upozornit na fakt, že i piráti mají máslo na hlavě. Sobotka ani Kalousek nebyli odsouzeni, ba ani souzeni za lži, které o nich pomáhali v rámci předvolebního boje šířit piráti. Stejně, jako byly šířeny lži o Richterové coby „vítačce migrantů“. Piráty v osobě Liskové dohnala jejich vlastní taktika.

Asi bych se k tomu už vůbec nevracel, nebýt rozhovoru Olgy Richterové v sobotním vydání deníku Právo – zde.

Mimo jiné došlo i na první stání, které se týká lží Nely Liskové. Olga Richterová tvrdí, že lež není názor, že se musela obrnit vůči masivním výhružkám a proto se rozhodla bránit soudní cestou. To je naprosto správné, a není k tomu co dodat.

Ovšem na dotaz na pirátskou kontroverzní volební kampaň reagovala takto: „Autobus neměl vyvolávat emoci pobouření. Bylo to ještě v mantinelech obrazové zkratky, která měla ukázat, co v politice nechceme dělat a že si stojíme za tím, že politika se má dělat férově a poctivě. Byli na něm lidé, o kterých si myslíme, že nemají v politice co dělat, třeba pan Kalousek kvůli hazardu. Ale když někomu dáte, ke konkrétní fotografii konkrétního člověka, do úst lživý citát, který vzbudí v lidech veliký hněv, tak si myslím, že je to úplně jiná osobní emoce. Budí nenávist zaměřenou k autorovi toho domnělého výroku.“

Přeloženo do češtiny to znamená: My můžeme určovat, kdo do politiky patří, a když se nám nepodřídí a neustoupí dobrovolně, máme právo jej dehonestovat a urážet. Ale nás nemá právo takto napadat nikdo!

Tvrzení, že kresba na autobuse je nesrovnatelná s fotografií je nedůstojnou, směšnou a trapnou vytáčkou, nehodnou paní Richterové. Lež zůstává lží. Lež záměrně šířená s cílem někoho poškodit je odpudivá a odsouzeníhodná, ať ji pronáší kdokoliv a za jakýmkoliv účelem. Je absolutně jedno, je-li lež použita v osobním, hospodářském, společenském či politickém životě.

Stejně jako hořce zaplakala při soudním jednání Richterová, mohl zanaříkat Sobotka, kterému se rozpadlo manželství a byla poškozena jeho pověst. On se ale neodhodlal k podání žaloby stejně jako Kalousek. Ten by zase mohl k soudnímu jednání přivést vnoučata plačící strachy, že jim Bartoš zavře dědečka za něco, co nespáchal.

Po sobotním rozhovoru Olgy Richterové opravdu lituji, že předlohy obrázků dehonestační předvolební kampaně velkoryse mávly na tím pirátským faulem rukou. Včasné podání žalob z jejich strany by pomohlo zastavit lži pronášené pravidelně Babišem, Zemanem, Liskovou.

Na závěr zdůrazňuji, že nijak nenapadám kohokoliv. Nerozbíjím budoucí spolupráci pirstanu a spolu, ba právě naopak. Jsem si vědom, že jen spolu porazíme nedemokratické síly v naší zemi. Půjdu ještě dál – já tuto spolupráci podporuji, a to i proto, že řadu pirátů znám osobně a plně jim důvěřuji. Rozebírám nyní toto smutné nedorozumění ze dvou důvodů.

Prvním a důležitým je pocit nutnosti upozornit přítele na chybu, které se dopustil, kterou by si měl uvědomit a připustit si ji, a které by se měl nadále vyvarovat.

Druhým a doufám neoprávněným podnětem je možnost, kterou si zatím nepřipouštím. Opravdu nechci nikoho nijak napadat, ale neochota přiznat si vlastní chyby svědčí o nezralém charakteru a nedůvěryhodnosti člověka, i politické strany.

To by mne mrzelo, protože tato eventualita by zavdávala jistá podezření do budoucnosti. Podezření o pevnosti a závaznosti budoucí spolupráce v povolební parlamentní koalici. Doufám, že je toto podezření liché.

Středa byl den nabitý událostmi. Prokremelská kolaborantka Nela Lisková byla opět žalována; Pavel Novotný oznámil svůj chystaný odchod z ODS; Ondřej Benešík pokračuje v boji za Bečvu. Jak to souvisí?

Obvodní soud pro Prahu 1 začal řešit žalobu pirátské místopředsedkyně Olgy Richterové pro opakované šíření nepravdivého výroku. Prý měla prosazovat přidělování volných bytů migrantům. Falešná konzulka neexistující země, ve skutečnosti části Ukrajiny násilně obsazené a kontrolované Ruskem si vymyslela a šířila lež. Za to si zaslouží příslušný trest, který jí nepochybně bude vyměřen. Martýrium, kterým si prošla paní Richterová zejména na sociálních sítích, vyhrůžky smrtí atp. nepatří do civilizované země, natož do politiky. Upřímně paní Richterovou lituji. Aby nedošlo k omylu, musím poznamenat, že si jejího politického působení vážím.

Ale na druhou stranu, vždyť ji jen semlely pověstné mlýny. Vzpomínáte na pirátský autobus? Na obušek dozorce Bartoše, na předem odsouzené Sobotku, Kalouska, Nečasovi? Oni si tehdy vyhrožování a spílání lůzy asi užívali na rozdíl od Richterové, která tím trpí?

Když piráti vypustili džina z lahve, nesmí se divit, že jejich zbraň byla použita proti nim. A jestliže se jim nelíbí pomluvy a lži (ostatně ani mně), nemají je sami proti svým konkurentům používat. Jinak jsou jen k smíchu.

Pavel Novotný, řeporyjský bojovník s Kremlem, svérázný politik prý odchází pro neshody z ODS. Je to dost nečekané a nevhodně načasované oznámení, které už vyvolalo mnohé reakce mezi příznivci i odpůrci jak jeho osoby, tak ODS.

Neznám všechny okolnosti, nejsem tudíž povolán k rozborům. Těch se řada vyrojí bez ohledu na neznalost, tomu se nevyhneme. Chci jen vytknout jeden fakt. Mnoho lidí už na twitru prohlašovalo, že je to dobře, protože Pavel Novotný ODS svými výstupy poškozoval.

A s tím já nesouhlasím. Politika není záležitost pouze kabinetní, ale je to i představení pro veřejnost. Pan Fiala zřejmě zvládá politickou praxi, ale mezi lidi se to nějak nedostane. Na rozdíl od Novotného o něm prakticky není slyšet. Ano, Novotňák nevystupuje jako gentleman, nediskutuje o vhodné barvě kravaty, ale dokáže jako staří cirkusáci sbubnovat obecenstvo do jeviště. K manéži, ve které předvádí svá politická čísla. Pro mnohé obhroublá, pravda. Ale všichni o něm ví. A hlavně, Novotný hrál čestně a týmově. Nikdy Fialu nepodrazil, v rámci koalice SPOLU neplival zlé sliny na lidovce ani topku.

Poškozuje-li někdo ODS, je to možná bezbarvost, beztvarost a nerozhodnost jejího předsedy. Ale hlavně je to staré klausovské křídlo Kubů, Zahradilů atd., kteří nevynechají příležitost k výpadům proti svému stranickému vedení i proti koaličním partnerům. Jelikož Pavel Novotný je nadšený fanoušek sešívaných, pomohu si fotbalovým přirovnáním. On je Novotňák takový politický Řepka, který hraje naplno, tvrdě, nemá daleko k peprným výrokům, blikance jej provázejí na hřišti i v „civilu“. Ale nikdy nic nevypustí, bojuje o každý míč až do poslední sekundy, hádá se s rozhodčím do krve – vždycky ale o svůj tým.

Zahradilové jsou spíše Ronaldo. Rádi jsou ve svitu kamer, vždy upravení, usměvaví, rádi a často střílí na bránu. Umí zpracovat přihrávku, ale sami ji nepošlou, a když mají stát ve zdi, tak radši uhnou. Být trenérem, budu do sestavy stavět raději Novotného než Zahradila. Ale jejich trenérem nejsem.

A nakonec kauza Bečva. Když už se podařilo na jednání sněmovny otrávenou řeku přes odpor ANO zařadit, na hlasování o vyšetřovací komisi nedošlo, protože ANO si vzalo přestávku… to jsou ale náhody, oni určitě nemají v úmyslu bránit vyšetřování tohoto případu. Ostatně DEZA to nebyla, to už řekl každý, kdo je na Babišovi závislý.

Ovšem Ondřej Benešík se rozhodl ověřit si informace ANOposlankyně Balaštíkové, a proto se písemně obrátil na Hanu Ančincovou, náměstkyni zlínského hejtmana zde. Těším se na její odpověď. Zajisté potvrdí obhajobu DEZY o měřácích na jejich kanalizačních výpustích ve všech čtyřech termínech, kdy došlo k úniku jedů do vod Bečvy.

A jak to všechno souvisí? Pojďme ještě jednou na fotbalové hřiště. Poslanci demokratických opozičních stran, to jsou taková naše reprezentace. Předčasně z ní odstoupil náš špílmachr, protože s ním nikdo nechtěl hrát. Proč? Protože uvěřili nepřetržitému řevu paviána „kámpáň, Kalúsek“, a taky protože byl nejlepší. To mu musí přiznat i jeho odpůrci. Netvrdím, že nemá chyby, ale ty má snad každý.

A jak vypadá náš současný reprezentační tým? Má dva hráče, prohlašující se za kapitány. Hráči povolaní z různých týmů si nepřihrají, sólují, často se navzájem napadají a obviňují. Občas se mezi sebou pokopou Slávisti se Sparťanama, dnes dokonce Slávisti sami mezi sebou.

A proti nám? Trapná banda absolutních nekopů, kterým stačí postávat, upozorňovat rozhodčí na naše chyby a odkopávat míče k naší bráně. Tak takhle ne, borci. S takovou to na podzim nevyhrajeme. Taky se vám může stát, že vás trenér (voliči) napříště nepostaví ani jednoho.

A to by teda byl opravdu PROBLÉM!!!

Už delší dobu se nám ve společnosti objevuje volání po demisi, po vyslovení nedůvěry vládě, ba i silácké či rádoby vtipné výzvy k obnovení po staletí oblíbených lidových tradic. Přiznám se, i já jsem si už v duchu dopřál lákavou představu motýle vrženého z oken Strakovky a za ním jeho vládní pilné včele letící všechny do …

No, tak zase zpátky do reality. Nápady na podobná řešení jsou šmahem zavrhovány moudrými hlavami. Opakovaně mi třeba pan Mitrofanov vysvětloval, že byť špatná a slabá, je Babišova vláda jedinou překážkou vládě ještě horší. Ano, je mi jasné, že vláda jmenovaná Zemanem by byla katastrofou. Na stejné premise se ostatně shodují i demokratické opoziční strany. Než vyslovit nedůvěru vládě, je prý lépe počkat do voleb.

A kdo jsem já, abych zpochybňoval autority? Víte, jsem kdo jsem. Celý život jsem šel svou cestou a zpochybňování autorit, to byl už za školních let můj oblíbený sport.

Začněme trochou psychologie: Sociopaté neberou ohledy na své okolí, prosazují své zájmy za každou cenu a když se jim je nedaří prosadit, nastoupí u nich vztek a agrese; nerozlišují mezi dobrým a špatným, nemají výčitky svědomí; mistrně předstíraným charismatem lákají a klamou okolí, jsou výtečnými lháři a manipulátory. Aby nedošlo k omylu, dnes mluvím pouze o dvou největších škůdcích, zastávajících z vůle voličů funkce prezidenta a premiéra. Oba splňují definici sociopata, oba lžou jak když Mafra tiskne a oba prosazují své zájmy bez ohledu na obyvatele země, které by měli zastupovat.

Jaké jsou ale jejich skutečné zájmy? U Babiše je to harpagonská hrabivá touha po majetku. Nemůže jinak, než zneužít každou možnost pro své obohacení od čapího brlohu po sosání dotací. Dostal se už na sám kraj své osobní bezpečnosti, a pro tu dokáže obětovat i své vlastní děti. Ukázaná platí na Krymu, nebo v krimu? Celý národ ochotně obětoval čínskému viru, řadě obyvatel zabránil v jejich obživě, ale své podniky před lockdownem tvrdě hájí.

U Zemana je to zase až chorobná touha po uznání, po moci, po pomstě všem, kdo se mu kdy postavili. Majetek je mu lhostejný, ale své blízké chrání při jejich korupčních a podvodných praktikách. A tady se potkávají s Babišem – nejen Babiš osobně, ale řada jeho zaměstnanců z Agrofertu a ANOfertu je na pokraji trestního stíhání, první z nich už vyšetřováni jsou (pro čapák, nebo pro ohýbané zakázky středočeských silničářů pod exhejtmankou Pokornou Jermanovou). Co nevidět se začne řešit třeba 37 milionů, které „ztratilo“ ministerstvo zdravotnictví při loňském nakupování dvojnásobně předražených respirátorů od firmy Supervize Hologramy s.r.o., mluvit se nepřestává o Hamáčkově obchodu s firmou TARDIGRAD INTERNATIONAL CONSULTING S.R.O.

Postupně budou na hladinu vyplouvat další „přečiny“ tak hustě, jako ryby otrávené v Bečvě. Takovou příležitost se obohatit už loupeživá banda okolo prezidenta a premiéra nikdy mít nebude. Proto potřebují udržet nouzový stav, pro nic jiné. Jeho prodlužování neslouží k ničemu užitečnému obyvatelům naší země.

Pokus o násilné prosazení Sputniku do našeho očkování pochopitelně dobře slouží cílům loutkáře vodícího našeho vlastizrádného prezidenta Zemana. Ale uvědomme si, že Zeman své skutečné úmysly nikdy nevyzrazuje. Naopak je kryje jako pravý Mlha svými oblíbenými sprosťárnami a odpoutáváním pozornosti na slepou stopu. Myslím, že mnohé napovídá vývoj plánovaného financování JED od původního: financuje ČEZ přes státní záruky po plné hrazení státem. Možnost se obohatit se hodí Nejedlým Mynářům stejně jako nechutným koblihožroutům v čele s Babišem.

Odstranění nepohodlných ministrů a jejich nahrazení příznivci lánského povaleče bude vlastně znamenat, že už nebudeme mít vládu Babišovu, ale vládu Zemanovu. Vládu, která protlačí Dukovany, možná i Sputnik, zvýší schodek rozpočtu do astronomických výšin a bude piklit, aby zabránila svobodným volbám. Tato nejmenovaná Zemanova vláda bude mít plnou podporu SPD i KSČM.

Opravdu s tím nemůžeme nic udělat? Zřejmě ne. Ale alespoň nemusíme ztratit tvář, můžeme si udržet rovnou páteř a vybudovat si pověst skutečné politické síly. Vyzývám proto opozici k vyslovení nedůvěry vládě.

K moci se následně dostane vláda jmenovaná Zemanem, takže se teoreticky nic nezmění. Ale při snaze o Dukovany, Sputnik, nekonečné prodlužování nouzového stavu a zakopání se zemských škůdců ve státní správě demokratické opozici nezbyde, než se obrátit na občany. Pevně věřím, že se zapojí i Milion chvilek, a doutnající nespokojenost občanů se zúročí nejpozději při volbách. Jestli se něčeho Zeman s Babišem bojí, tak je to lid, na to nezapomínejme.

Stávající bezkrevné čekání demokratických stran na volby totiž nepůsobí na voliče nijak přitažlivě. Mimo Okamury, flákance a spojených mlausovců se jim nově nabízí strana exušatého expolicisty s absencí poctivosti a morálky. Kdo je financuje? Kdo se snaží získat dostatek hlasů možným koaličním partnerům Babiše? Hledejme mezi sponzory prezidentské kampaně Zemana, a zjistíme, že je žene strach z budoucnosti a rubly.

Chceme-li je porazit, musíme voličům ukázat odvahu vůdce, nikoliv trpělivost čekatele. A jestli prohrajeme, budeme alespoň vědět, že jsme padli v boji. Nedostatek bojovnosti se nám stal osudným roku 1938, 1948 i 1968. Ano, jsem si vědom, co by znamenal vojenský odpor, a jsem přesvědčen, že boj proti bolševickým agresorům by přinesl ztráty mnohonásobně vyšší, než boj proti hitlerovským vojskům.

Ale morálka, ta by přeživším a jejich potomkům zůstala. Bohužel od roku 1938 je tato v našich zemích stále pohřešována… Dokáže s tím něco udělat Spolu a Pirstan? Doufám v to.

Člověk by měl být připraven včas, jak jsem kdesi kdysi četl. A protože média i průzkumy volebních preferencí slibují vítězství pirátské koalice, rozhodl jsem si důkladně prostudovat jejich koaliční program. Preventivně, abych věděl, co nás po tom drtivém vítězství čeká.

Piráti a starostové nechtějí podle své koaliční smlouvy zbrojit na staré války. Nabízejí propojení dvou pohledů na svět, který přinese lepší, nové zítřky. Zasadí se podle zveřejněných vizí o přívětivý a průhledný stát, nižší daně pro poctivě pracující, zdravotnictví a spravedlnost pro všechny, ochranu krajiny, nové a lepší školství, podporu podnikání.

To se krásně čte. Trochu je mi to nějaké povědomé… No jasně, to slibuje každá strana! Sliboval to i Babiš, dokonce na to voličům dával veřejně své čestné slovo! Takže je to jen předvolební jalový slib, který si můžeme odškrtnout, po volbách si pojedou podle svého a volič se nebude stačit divit. To tu bylo často, to už známe.

Ale ještě něco mi vadí, ti poctivě pracující mi šrotují hlavou. Vyrostl jsem pod vládou strany, která se poctivě pracujícími a klidem na práci zaklínala dnes a denně. Na střední školu jsem dojížděl na dohled od bolševického ráje jáchymovských pracovních táborů. V nich si budování lepších zítřků užívali ti poctivě pracující, kteří se bolševikovi nehodili do krámu. Třeba hokejisté, úspěšně nás reprezentující ve světě. Nebo váleční hrdinové, bojující o naši svobodu. Bohužel pro ně, na bolševikem neschválené světové straně. Taky skautové, sokolové, filozofové, kněží, podnikatelé, …

Zkrátka, jak si někdo proplachuje ústní dutinu poctivě pracujícími, začne mi u něj blikat varovná kontrolka. Naskakují mi četné paralely z historie – Hitler, Mussolini, Lenin, Mao, Pol Pot, Kimové. Začíná to jalovými sliby, poctivě pracujícími a kam ta cesta vede? Zatím to všude na světě skončilo gulagy, válkami a lidským neštěstím. Nechci tvrdit, že to mají piráti v plánu, ale cesta do pekla prý bývá dlážděna dobrými úmysly. Pirátské sociální inženýrství je určitě také dobře myšleno. Cíl a skutečnost se ale mohou rozejít velice snadno. A v hlavě mi naskakuje George Orwell s jeho všeobecně známým „Diktatura se nenastoluje proto, aby se zabezpečila revoluce. Revoluce se dělá, aby se zabezpečila diktatura.“ a také „Cílem moci je moc.“, ale třeba jsem jen paranoidní. Zkusím ty rodinné zkušenosti s revolučními stranami obyčejně ignorovat a číst si program dál.

Jenže hned po další větě jsem si musel jít udělat pořádné kafe. Koalice Pirátů a STAN je prý středové a protikorupční uskupení. Cože? Ani jeden subjekt nespadl z nebe, můžeme jej tedy soudit podle skutků, nikoliv podle jejich slov. Piráti mají docela široký záběr, od revoluční levice (Tožička) po levý střed. Uznávám, že Tožičků mají málo, naopak Bartošů a Richterových většinu. Ale Tožičky a podobné revoluční exoty si stále drží mezi sebou, což je pro mne silně varovný signál.

A takový STAN se na pravolevé stupnici vůbec nedá zařadit. Je to politicky amorfní sdružení, vzniklé spojením regionálních veličin, s cílem maximalizovat čerpání ze státního do místních rozpočtů. Nijak to nekritizuji, jen suše konstatuji. Opravdu nechci nikoho nijak napadat, ale středové politické uskupení má k této předvolební koalici daleko. A jedno protikorupční hnutí už tady bohužel máme. Jak se nám odkopalo, o tom je zbytečné psát. Program pirátské koalice mi předvolební blábolení profikorupčního hnutí ANO poměrně připomíná, je to samé vytvoříme, prosadíme, zajistíme, vybereme, zařídíme. Jak? To se rozplývá v mlhách.

Na druhou stranu, při vzpomínce na minulou předvolební kampaň pirátů mne trochu strach opouští. Pustili jsme je na ně, ale Sobotka ani rodina Nečasových stále nesedí. Dokonce ani trestně stíhaný premiér ve střetu zájmů – a ten by si to plně zasloužil za to, co předvádí. Právě kvůli němu nám nezbývá, než utvořit koaliční vládu, která započne odstraňovat škody způsobené Andrejem Babišem. Není-li jiné cesty, nezbývá než spolupracovat na záchraně našeho potápějícího se Titanicu, ve který Babiš se svým hnutím transformoval ČR.

A nesmím zapomínat na lidi které znám z virtuálního prostoru, jako je třeba paní Richterová z parlamentu nebo Pavel Moravec z twittru. A hlavně na ty, které znám osobně z našeho historicky nejhoršího kraje, z demonstrací a společných akcí Milionu chvilek, jako je např. Daniela Bílá, nebo Jindřich Čermák. Spolupráci s nimi, přes určité rozdíly v názorech, si dovedu docela dobře představit. Doufám, že mne nezklamou.

A hlavně pevně věřím, že v podzimních volbách dostanou šanci mne nezklamat, a budou ve vládě spolupracovat s koalicí SPOLU v zájmu nás všech.

Je mi jasné, že toho naše vláda má moc. Měla toho až nad hlavu ještě před objevením čínského viru – krýt premiérův střet zájmů, umožnit mu čerpání z rozpočtu, bránit jej před vyšetřováním a stíháním, zaklekávat jeho konkurenci, předstírat nějakou činnost, urážet oponenty. Ono se to nezdá, ale dá to zabrat.

Do toho občas nějaké firmičce ve vlastnictví premiéra něco vyteče do řeky a novináři se v tom šťourají, musí se zorganizovat únos bílého koně na Krym, schovat audity EU před občany – opravdu toho není málo, přiznejme si to.

A najednou si nějaký netopýr zaletí kousek dál ze své jeskyně a nakazí jednoho Číňana, a ke vší té lopotě naší vládě přibyde ještě pandémie.

Když už se tady ten čínský hnus objevil, musí se to využít, řekla si naše neschopná, ale všehoschopná vláda. Pro začátek zruinovala i naše potomky státními schodky. Ve zmatku zákazů, chaosu a strachu se toho ale schová, a každý si může trochu namastit kapsu. Gdo ví, jestli sa taková pžíležitost ještě někdy naskytně, že premiére? Víte, popravdě řečeno, co je moc, to je moc. Rabovat stát takovým bezostyšným způsobem, zavinit dvacet tisíc úmrtí, a stále nemít dost?

Pro ilustraci jsem se zaměřil jen na jeden jediný případ, na společnost TAKYKRAD. Pardon, ono se to píše jinak – TARDIGRAD INTERNATIONAL CONSULTING s.r.o. Sídlo společnosti je sice v Ruzyni, ale kupodivu na Aviatické ulici, nikoliv na Starém náměstí. Společnost, kterou si prý prověřilo v nouzovém stavu ministerstvo vnitra, byla založena dne 31. října 2016 se základním kapitálem tisíc korun, zabývá se výrobou, obchodem a službami neuvedenými v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, pronájmem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

Zajímavé je, že jediná účetní závěrka dodaná do sbírky listin je za rok 2019. Při pohledu zblízka je vtipné, že společnost v rozvaze i výsledovce roku 2019 uvádí nulové údaje za rok 2018, podklady za roky 2016, 2017 a 2018 chybí. Je mi to až trapné, pane Hamáčku, ale nezarazilo vás, že ve Sbírce listin tato společnost o sobě nezveřejnila s výjimkou svého založení nic? Účetní závěrka za rok 2019 byla dodána dne 22. února 2021 a zveřejněna 24. února 2021, tedy až po vaší ostudné anabázi s nákupem testů pro školy.

Ale pojďme se ještě podívat blíže na výkazy vašeho prověřeného obchodního partnera. Začneme třeba s přílohou k účetní závěrce. Podle jediné zveřejněné přílohy k účetní závěrce se Tardigrad zabývá velkoobchodem s farmaceutickými výrobky.

Ona ta příloha je celá zajímavá… jakousi náhodou tam chybí statutární orgány, osoby podílející se na základním kapitálu, popis organizační struktury. O zásobách se prý účtuje, ale není stanoveno jejich oceňování. Chybí struktura pohledávek a závazků, k těm se ale ještě vrátím. Absolutně chybí doplňující údaje k rozvaze i výkazu zisků a ztrát. Takže se nedozvíme nic o majetku, úvěrech, pohledávkách a závazcích podle doby splatnosti, natož o transakcích se spřízněnými osobami. Víte, ministře vnitra, ona ta příloha má svou předepsanou formu. Ověřte si to příležitostně u vaší vládní kolegyně se zálibou ve výrobě rekordních schodků a trapných snímků.

Čistě informativně, pane Hamáčku, v preambuli přílohy k účetní závěrce každý příčetný ekonom uvádí: příloha obsahuje údaje významné pro posouzení finanční, majetkové a hospodářské situace účetní jednotky z hlediska externích uživatelů. Tím externím uživatelem se myslíte v tomto případě vy a vaši podřízení. Když nás přesvědčujete, že jste si tuto společnost proklepli, vypadáte jako trubky. Tedy, při vší úctě, nejen vypadáte, to je nám ovšem jasné, že.

No a teď ještě letmý pohled na rozvahu a výsledovku. Příjemně mne překvapilo, že aktiva ve výši 2,776 milionů se rovnají pasivům, to se vám kupodivu povedlo. Ale jinak docela bída. Pamatuji si ze střední školy takovou trapnou poučku, že aktiva představují zdroje účetní jednotky a pasiva jejich krytí. Jaké že to má ta vaše zázračná společnost investice pořízené za 190 tisíc, možná pár počítačů s nějakým speciálním programem? Zásoby, to budou asi zkumavky na koňské sperma. Ale za milion? Pohledávky a finanční prostředky po 600 tisících a časové rozlišení, aby to nějak vyšlo?

A pasiva? To krytí překonává veškeré představy o solventním a důvěryhodném partnerovi pro státní zakázku této důležitosti. Vlastní kapitál záporný ve výši 11,894 milionů, skládající se ze ztrát minulých období (které nejsou nikde ve sbírce listin doložené) 9,520 milionů a ze ztrát roku 2019 ve výši 2,375 milionů? Kryto čím, závazky? Za co tato společnost dluží (a komu?!!!) 14,545 milionu, když uvádí pohledávky 632 tisíc? I s finančními prostředky je to pouhých 1,234 milionu, takže jednoduše řečeno na pokrytí závazků této společnosti chybí pouhých 13,311 milionů. Pofidérní zásoby a časové rozlišení pomíjím s ohledem na neúplnost a nedůvěryhodnost přílohy k účetní závěrce.

Ale pojďme ještě dál, podívejme se co nám prozradí výkaz zisků a ztrát. Společnost je ztrátová už ve výkonech o cca půldruha milionu. Provozní výsledek hospodaření 2,329 milionu – no, škoda mluvit. K tomu nákladové úroky napovídající zřejmě o jakémsi úvěru, který není nikde zmíněný. Inu společnost, důvěryhodnost sama. Kterákoliv banka by si ruce utrhala, aby ji mohla úvěrovat.

Zcela upřímně, pane Hamáčku, až zase budete hledat nějakou společnost pro výhodný kšeftík v nouzovém stavu, zkuste si pro falšování účetních výkazů najít studenta alespoň prvního ročníku obchodní akademie. Ten by to měl zvládnout lépe. Když nic jiného, bude si to vymýšlet od začátku, ne od konce.

A kdyby vás zajímalo, jak zvládnout čínský virus, svěřte to prvnímu medikovi, kterého na ulici potkáte. Určitě to nebude horší, než s touto vládou. Ukázaná prý platí. Právě jste ukázali, že nedokážete pořádně ani podvádět.