ihadamovic.cz

Každý mikromanažer udělá občas chybu. I Babiš. Třeba zapomene objednat jehly. Anebo si myslel, že se vakcinuje orálně? Co mu v tom případě píchali do jeho ramínka? A píchali ho vůbec, nebo to byl jen hoax? Tato vláda ostatně dělá dojem, že je sama jeden velký hoax. Nebo špatný sen.

Jakoby nestačilo, že pan Všechnozařídímsám Babiš svaluje na EU svou neschopnost včas objednat vakcíny. Jeho podřízení to ještě dokáží vyšperkovat nedostatečnou rychlostí očkování. Nechme stranou, že ani nevíme, kolik lidí naočkovaných už je, protože každý člen vlády si vymýšlí na tiskovce vlastní číslo. Popravdě řečeno, nedivím se jim. Když ty vakcíny počítá osobně premiér, zavřený s nimi v mínus sedmdesáti stupních, taky bych ho při tom nezdržoval. Co kdyby se přepočítal a musel opakovaně počítat od začátku. Ještě by se nachladil, zvláště jestli je v sčítání stejně dobrý jako v gramatice. Dost ale vtípků. Přestože ministři i on opakovaně uvádí různá čísla, Babiš už přiznal, že vláda nemá žádné údaje o denních počtech očkovaných.

A dokázal by si kdokoliv představit, že jakákoliv civilizovaná evropská země v době historické zdravotní krize poruší vlastní usnesení? Že se budou třeba v Německu místo zdravotníků a seniorů očkovat přednostně státní úředníci v zázemí?

My ale nejsme Německo, my žijeme v babišistánu. A proto pracovníci Státního zdravotního ústavu v Praze dostali pro sebe a své rodinné příslušníky tisíc vzácných dávek od Pfizer/BioNtech. Podle zveřejněných materiálů se očkují v těchto dnech. ČTK informuje, že z obyvatel domovů pro seniory, postižené a se zvláštním režimem je naočkováno pouze šest procent.

Seznam Zprávy uvádí, že svým podřízeným umožnil zapsat se do pořadníku na vakcinaci ředitel Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský. Od něj se už distancoval Jan Blatný, náš kovid šířící ministr. Prý z této kauzy vyvodí důsledky. To mu všichni věříme. Někoho musí předhodit lvům, to chápe i on. Ale já se vás, ministře zdravotnictví ptám jak je to možné, že nemáte stanovený pořadník vakcinace? Proč jste dopustil, aby nebyli očkováni jen laboranti pracující s infekčním materiálem či s vzorky koronaviru? Stejný pořádek máte ve všech zařízeních vám podléhajících? V celé EU by za tento lapsus podal ministr zdravotnictví okamžitě demisi! Pochopitelně s výjimkou naší zemičky. Pod vládou agenta STB civilizované zvyklosti neplatí. To vám, pane Blatný, bylo jasné tehdy, kdy jste podepisoval petici za jeho odstoupení, ne už dnes. Bližší funkce než morální principy, že?

Ministr zdravotnictví ale není sám s máslem na hlavě. Středa byl den úrodný na papalášské ANOmanýry. Zabodovala starostka Prahy 4 Irena Michalcová. Její asistentka všem zastupitelům rozeslala mailem dopis paní starostky, ve kterém žádá zastupitele, aby se jí hlásili zájemci o očkování s heslem „Štěstí přeje připraveným“.

Čemu se vlastně divím. Každý ANOdruh (podle vzoru soudruh) postrádá jakékoliv skrupule, jinak by nemohl sloužit svému pánu jako správný podruh. Jde mu pouze o to využít každou příležitost pro své osobní obohacení, pro jakoukoliv osobní výhodu. Babiš se opakovaně ohrazuje vůči tradičním politickým stranám. Všiml si ale někdo, kolik ANOdruhů má za sebou členství v ODS v dobách jejího nejhoršího klientelismu a korupčnictví? Pochybuji, že by si zrovna oni šli čistit svědomí protikorupčním bojem. Věřím spíše tomu, že šli záměrně tam, kde jim bude dobře – do profikorupčního hnutí. V tomto hnízdě nejen čapím se cítí jako doma.

Mají tam atmosféru vyhovující ANOdruhům, soudruhům i stbákům. Těm všem je vlastní mentalita předbíhání, podpultového zboží, veksláctví a zneužívání svého postavení. Ti všichni duševně zamrzli v komunismu. Jsou stále připravení jít svému štěstíčku naproti.

Ke škodě nás všech.

Dostal jsem na twitru domácí úkol od @LadislavZalio. Navrhl mi sepsat důvody, které by přiměly voliče vrátit se od Andreje Babiše k Topolánkům a Dalíkům. Je to zajímavý úkol. Nelehký. Zkusím je vzájemně srovnat, a uvidíme, nakolik budu úspěšný.

Ale vezmeme to popořádku, od začátku. Kdysi v minulém tisíciletí coby mladý, začínající ekonom jsem měl štěstí na výborného kolegu důchodového věku. Ukázal mi základy řemesla, živícího mne díky jemu celý život. Pan Mader měl takové oblíbené úsloví. Říkal „Dej každému přesně to, co chce, a tím ho nejvíc nasereš“. Omlouvám se tímto všem jemným duším za přesnou citaci.

Pod kmotry ovládanými stranami oposmlouvy jsem stejně jako mnozí volal po nových, čistých, politikou neušpiněných lídrech, kteří by plnili masarykovský étos slušné politiky. Volání nebylo pouze mé, a bylo vyslyšeno. Objevili se dosud politikou nepolíbení odborníci, prý plní dobrých úmyslů. Hlasitou protikorupční rétorikou slibovali vymést Augiášův chlív a můj idealismus byl po zásluze potrestán. Na úsloví pana Madera u mne vbrzku došlo.

Musím po pravdě doznat, že ta megamaštal byla naplněná až přetékala na kolemjdoucí. Není třeba to rozebírat, ale nelze vynechat mauricijského Radjiva M. Sinha, který spolu se zesnulým Lajosem Bácsem z Maďarska dotovali ODS patnácti miliony. Všichni si dobře pamatujeme, jak prasklo, že to byla provize od Milana Šrejbra z mimořádné státní půlmiliardové dotace podepsané V. Klausem st.

Podobnými případy jsme se denně brodili, kauzy mimořádně vydatné nám předkládala nezávislá média. Kdo chtěl, věděl všechno o všech prakticky okamžitě. Křišťálově čistý Standa alias akciový mašinfíra, ministr dopravy a velká domů Viamontu, milovník vína suchého tak až v krabicích šustí, nezdaněné kabelky plné tun zlata atp. Tou dobou jako štika v rybníce úspěšně proplouval také Andrej Babiš. Zprivatizoval Agrofert, o záhadné valné hromadě se hodně napsalo. Kdo chtěl, zaregistroval jeho minulost agenta STB stejně jako současnost finančního žraloka hltajícího podniky jeden za druhým. Kostelečtí řezníci by mohli vyprávět, kdyby si troufli. Všechny jeho přešlapy byly díky nezávislým médiím veřejně známé, ale ze štiky se přesto postupem času stal kapitální sumec, který se v bahně té doby cítil mimořádně dobře a pěkně rostl a tučněl.

Kde vidím kořen všeho zla a všelidové „blbé nálady“? U dvou politických lhářů, premiérů, prezidentů, viníků a zakladatelů korupčního prostředí a klientelismu v naší zemi. Klaus st. se vydává za konzervativce, Zeman za levicového politika. Není to pravda, oba jsou zastánci politického směru, pro který razím název populistická kleptokracie. Jejími hlavními znaky je naprostá bezzásadovost; politika bez idejí a obsahu; bezpáteřné podlézání silnějšímu a pohrdání slabším; obcházení pravidel, mravních norem a zákonů; zesměšňování a urážení oponentů. Oba se vydávají za vzdělance, ale já je vidím pouze jako bezcharakterní, dosti sečtělé osoby s určitými řečnickými schopnostmi. Musím oběma přiznat schopnost rychlé reakce, používání citátů (často smyšlených) a chytlavých řečnických zkratek, které mezi lidmi rychle zakoření. Sarajevským atentátem byla nazvána snaha o oproštění ODS od korupce. Spálenou zemí zas prosperující země na vrcholu hospodářského růstu. Zákeřným plazem na tři se stal předseda koaliční strany, který nechtěl akceptovat poručníkování silnějšího koaličního partnera. Dokonce měl tu drzost, že dokázal vést svůj rezort a stranu dobře a nenechal si ukrást výsledky své práce. Vrcholný majstrštyk ale bylo „doleva nebo s námi“, což v překladu z klausovštiny znamená „po volbách doleva s námi“. Ujala se i další Klausova lež: pravicovým stranám US a KDU-ČSL se nedá věřit a kladou si vyděračské podmínky. Prý proto s nimi nelze jít do společné vlády. Skutečností byl pravý opak, Klaus koaličním partnerům nenabízel koalici, ale otroctví.

A jsme u kořene problému. Oposmlouvou si prognostičtí bratři rozparcelovali naši zemi jako jejich doživotní léno na sféry vlivu a pozic, které byly přidělovány kmotrům živícím ČSSD, ODS, stejně jako dva vrcholné pokrytce vše zastřešující. Systematická korupce a bezuzdné vysávání rozpočtů požíraly naši vlast.

A mohlo se naplno začít s hledáním nepolitického politika který nás spasí. Spásat nás se svým politickým podnikem chtěl Bárta. Po jeho veřejných věcích začalo svítat Okamurovi. Po tom, co se některým jeho spolustraníkům rozsvítilo, vytvořil si SPD podle stejného byznysplánu. A s pomocí dekonstrukce státu se vynořil z hlubokého palermského bahna sumec s profikorupčním hnutím, které nás zachrání před zlotřilými politiky.

Nechápu to, ale mnoho lidí uvěřilo, že on je milionářem, který nemusí krást a už bude jen makat pro nás všechny. Proč tolik lidí ignorovalo jeho minulost? Jak to, že nikomu z nich nevadila absence programu a idejí, na kterých by měl stát každý politický subjekt? Pravicoví, většinově liberální voliči kteří jej vynesli do parlamentu a vlády, od něj dali z větší části ruce pryč na základě jím prováděných politických kroků. Babišovi to je jedno, oslovil před dalšími volbami ty, kterým vyhovují jeho nesplnitelné sliby.

V nezvládané koronakrizi jej pomalu opouštějí i oni. Kam se sunou? Pochopitelně k dalšímu charizmatickému zachránci světa. Není to mladší Klaus, dokonce ani Okamura. Je to inteligentní a vzdělaný pragmatik, lovící ve voličském moři z pirátské paluby spíše vlevo. Nic proti Bartošovi, ale někteří jeho spoluplavci jsou pro mne velké sousto. Třeba bitcoinový těžař Vymazal, Kadeřávek s doménou Šabatové, nebo levicový teoretický terorista Tožička. U něj se oprávněně bojím obnovy krušnohorských lágrů s těžbou Babišem zachráněného lithia.

Koho tedy volit? Nezbývá než pravicová koalice. Přes všechny jejich hříchy jsme díky těmto stranám v EU a v NATO. Jsem si vědom mnoha jejich provinění bývalých, stejně jako stálého vlivu kmotrů spojených se zbytky klausovského křídla ODS. Ale tyto strany v ČR položily základy hospodářského růstu. Růstu takového, že z něj může sedm let čerpat Babiš dotace, státní pobídky a investovat do nákupů hlasů svých voličů. Růstu natolik masivního, že náš stát zatím přežil nejen slovenského parazita, ale i loňský čínský export.

Neznám žádného předbabišovského předsedu vlády, který přímo zavinil smrt 13.272 občanů; psychopata, rozdělujícího občany pro svůj osobní prospěch; otce, který se neštítí ze svých dětí udělat bílé koně a unést je do válečné zóny; daňového podvodníka; dotačního podvodníka; trestně stíhaného premiéra ve střetu zájmů; zakladatele politické strany, jejímž cílem je umožnit mu beztrestné přisátí k státnímu rozpočtu, zapuštění kořenů ve státní správě a tím zabránit řádnému vyšetřování zločinů svého majitele, atd. atp.

Babiš za poslední dva roky pustil žilou státnímu rozpočtu tak, že si to sami naplno bojíme přiznat. Tento rozvrat státních financí musí někdo napravit. Stejně tak musí provést reformu zdravotnictví, důchodovou, splnit maastrichtská kritéria, přijmout euro. Napravit nám v EU Babišem zničenou pověst. To všechno musí někdo udělat. Babiš to evidentně nebude, tyto nepopulární kroky by mu pokazily propagandistické falešné úspěchy. Nemohl by to prodat čaulidem, takže to musí zvládnout pravicová koalice.

A jestli se komukoliv nelíbí na pravicových stranách cokoliv, má možnost to sám snadno změnit velice jednoduše. Podejte si přihlášku, vstupte, hlasujte, vyměňte ty, kteří vám vadí, kandidujte, staňte se poslancem, ministrem nebo premiérem. Jen proboha už přestaňme všichni nadávat na tu špinavou politiku. Když ji necháme napospas špinavcům, čistou se nikdy nestane. Změny můžeme provést jedině SPOLU.

Co nás po volbách čeká? Sněmovna s třemi relativně stejně silnými bloky, které osloví po 20-30% voličů. Podle současných odhadů volebních preferencí se očekává jejich pořadí od profikorupčního hnutí dosavadního premiéra přes stanující piráty po pravicovou koalici. Do parlamentu se zřejmě dostane i podnikatelský subjekt orientálního ekonomického migranta hájícího Čechy proti migrantům. A dál? Možná nikdo.

Pravda, svou labutí píseň zpívající oranžády se ještě chtějí spasit na zelených. Jejich špičky by se rády dál pásly na státním, jiný způsob obživy neznajíce. Nevznikne náhodou smícháním oranžové a zelené hnědá? Abychom se z této směsi časem nezhrozili. A bolševik se snad nedožije v demokratickém parlamentu Kristových let. Beztak škodí přesčas.

Co ale tato sestava bude znamenat pro naši budoucnost? V první řadě nesmíme přehlédnout hrátky Voldemorta z Lán, zlovolného likvidátora ústavních pořádků a tradic. Musíme počítat s tím, že bude chtít ještě jednou navařit porci bolehlavu svou podporou trestně stíhaného stbáka. Jak se s tím dokáží naši nově zvolení zástupci vypořádat, bude už jen na nich. Být na jejich místě, navrhuji ústavní žalobu. Zeman už jednou s ostudou z hradu prchal, nebylo by tedy od věci mu to na závěr jeho intrikánské kariéry zopakovat. Bude mít alespoň v důchodu na co vzpomínat. Já poslancem nebudu, ale snad to navrhne někdo jiný.

Nakolik je reálná představa tří vyvážených parlamentních bloků? Dokáží nebabišovské síly ve vládě spolupracovat? Závisí to na dvou faktorech. Primárně na intenzitě volebního boje, ve kterém se budou všichni navzájem napadat. Jde ale o to, aby předvolební disputace neskončila vzájemnou silnou nevraživostí. Nechci se dočkat kolaborantského uzavření oposmlouvy číslo 2, nebo dokonce koaliční vlády v čele se Schillerovou, které ruku povede Babiš.

Druhým faktorem je snaha Babišových marketérů rozbít spolupráci opozice a rozladit obě koalice. Jejich schopnosti jsou prověřené, dokáží zmanipulovat voliče na základě iracionálního ztotožnění se s jejich produktem. Tím je milionář, který už nemusí krást a neužívá si ubožák svého majetku, jen aby občany ochránil před politickými zlouny z tradyčných strán. Nechápejte mne špatně, nemám nic proti reklamním profesionálům. Nechápu sice, že jim je jedno, když jejich propagované zboží je šmejd neporovnatelně horší a dražší než zesměšňovaný standard. Už začínají, na sociálních sítích se šíří profily s prefabrikovanými příspěvky: „Vždycky jsem volil topku, ale protože se spojila s ODS, nebudu; Piráti jsou převlečení komunisti, těm to nehodím; Jediný program opozice je antibabiš; Opozice ani nepomohla s kovidem“ atp. To je první vlaštovka vypuštěná Márougdestě. Prchalové a Hančové ještě přitlačí, žádný strach. Oni svou profesi zvládají, a chyb se nedopouští často. Chybujeme my, když jsme ochotní jim sednout na lep.

A chyba je i v opozičních politicích. Oni nedokáží převálcovat tu trapně směšnou, chaotickou figurku, neschopnou se srozumitelně vyjádřit. Nejsou schopni zdůraznit směšnost protikorupčních proklamací osoby, namočené v excesech dotačních, daňových a korupčních tak, až mu ze Stoky vykukuje sotva špička nosu. Ano, je to jejich chyba. Nesvalujme to na mediální sílu holdingu, nesvádějme to na geniální marketing. To by byly pouze výmluvy potvrzující naši vlastní neschopnost.

Nevyzývám nikoho ke vzteklé agresivitě, lžím a urážkám, jimiž je pověstný Babiš. Budou-li se opoziční špičky vyjadřovat v médiích i na soc. sítích, je to jen dobře. Bohužel ale na rozdíl od marketérů Babišových opoziční politici drží víkendy, svátky, letní prázdniny. Vyklízí mu ke své škodě dobrovolně pole. Čaulidem je jedno, že jim jsou předkládány lži, protože ty včerejší jsou v kvantu informací zapomenuty pro lži dnešní, a ty jsou převrstveny lhaním zítřejším. A tak stále dokola, bez ustání, bez přestávky.

Vím, že je to únavné, ale štěně nemůžeme nechat přes víkend čůrat na koberec a vychovávat je jen ve všední dny. Nedůsledností s ním nesvedeme nic. Stejně důsledně, pravidelně a nepřetržitě musíme máchat čumák Babišovi v jeho problémech před očima obyvatel naší země vždy, když nám k tomu dá příležitost. Nezbývá než proti Babišově pracovité umanutosti nasadit umanutost srovnatelnou. Máme výhodu, že proti němu stojí PĚT POLITICKÝCH STRAN! Ale jaký je výsledek? Opakovaně otrávená Bečva je zapomenuta. V nemocnicích v Karlovarském kraji došla JIP lůžka, hejtman Kulhánek se snaží dojednat přeshraniční spolupráci a vláda mu to zatrhla. Tato a jiná provinění Babiše a jeho podřízených nechává opozice spadnout pod stůl, jako tam padají znavení zdravotníci.

Kdo tato témata nenechal zvadnout, kdo je tlačí do veřejného prostoru? Občané, kterým to vadí. Žije tím twitter, žije tím fcb. A tím to končí. Pokud vím, jsou jen dva politici, kteří se tohoto tématu chopili: pirátský poslanec Petr Třešňák, který se bohužel spokojil s odpovědí Blatného, ministra šířícího kovid, a neúnavný pramen všeho zla, břitký komentátor Miroslav Kalousek. Pět předsedů parlamentních stran, z toho dva abonenti premiérského křesla si dosyta užilo víkendu.

Ani jeden nevyužil možnost skórovat. Kolik těch možností ještě promarní? Kolik jich ještě dostanou? Hokejovou terminologií řečeno, tuto přesilovku hrou ve vlastním obranném pásmu promarnili. Jsme sice na začátku letošního zápasu, ale bojím se, že na konci třetí třetiny nám každá promarněná šance může citelně chybět.

Aby bylo jasno, tím „nám“ nemyslím politiky, ale oběti politiků, tedy občany, současnou a nedej Bože i budoucí kořist dotačního parazita.

Kdo by mne po přečtení tohoto komentáře začal podezřívat, že si snažím uměle vybudovat pověst politického proroka, ať si přečte mé starší blogy anebo twíty a přesvědčí se, že mé názory jsou v této oblasti beze změny. Přestože Trump byl zástupcem mně bližší republikánské strany, po výhře v prezidentských volbách jsem se u nevyzpytatelného Donalda jeho kroků obával. S jistotou se dalo očekávat, že se dopustí mnohonásobného nepotismu, oprávněně se čekala všemožná podpora jeho podnikání (viz výše obsazenosti jeho golfových a hotelových resortů), všichni předvídali, že zabrání vyšetřování přečinů svých i spolupracovníků.

Nevypočitatelnost a chaotičnost populisty se zřetelnými rysy psychicky patologické osobnosti předznamenala jeho podnikatelské úspěchy i krachy stejně jako jeho působení v Bílém domu. Objektivně mu musím přiznat, že v mezinárodním měřítku byl mnohem úspěšnější, než jsem čekal. Asi to bylo dáno právě těkáním jeho zájmů, kterým neočekávatelně bořil stávající vztahy. V politice vnitrostátní to bylo slabší. Jeho voliči, zejména z nižších příjmových skupin si materiálně nijak výrazně nepomohli. Ale podle jeho vlastních velkohubých vyjádření se mu dařilo vše, a svým oponentům, i nezávislým médiím de facto vyhlásil informační válku.

První paralela s Babišem je zde. Pravda, sosáním z rozpočtu ČR a čerpáním dotací z EU přesáhl Trumpa nesrovnatelně. Trestně stíhaný premiér ve střetu zájmů je vlastníkem zhruba třetiny mediálního trhu. Věren své povaze cizí úspěchy prodá ve svých médiích, ale ze svého postavení premiéra i ve veřejnoprávních médiích jako úspěchy své. A pochopitelně každé negativum představí jako zaviněné opozicí, lyžaři, restauratéry, Italy, občany. Na druhou stranu nemá v zahraniční politice plusy, leda bychom mu započítali v čaulidech zveřejněná selfíčka se státníky, kterým bylo trapno před ním utéct. Opakovaně sprostě urážel činitele EU (zdravíme Frau Hohlmeier), lhal o nedostatečných dodávkách vakcíny proti covidu, zatímco premiéři jiných zemí děkují paní der Leyen za dodatečné dodávky vakcíny, atd. A v tuzemsku s ohledem na katastrofy vydávané za státní rozpočet posledních dvou let jeho voliči dlouhodobě spláčou na vejdělkem. Bohužel se s nimi svezeme i my, jeho nevoliči. Některé skupiny už se vezou, například restauratéři, hoteliéři. Nebo medici, kterým stát nařídil pracovní povinnost. Zpětně byl změněn výklad zákona, a milí studenti medicíny tak přijdou zhruba o třetinu svých výdělků za činnost jim přikázanou. Na druhou stranu stát plýtvá čas a mzdy státních zaměstnanců na zbytečná odvolání, kterým se snaží krýt dotace neoprávněně přidělené premiérovi.

Vraťme se ale za oceán. Trump v létě neviděl rád protesty proti násilí na menšinách. Mnohokrát se k nim vyjádřil, dokonce vydal pokyn, podle kterého pachatelé poškozující federální majetek budou odsouzeni až na deset let. K násilnostem, které sám vyvolal mnohaměsíčním rozvracením demokracie, několikaletým rozdělováním společnosti, svými lživými filipikami o ukradených volbách chromý kačer Donald dodal „Demonstranti, kteří pronikli do Kapitolu, pošpinili sídlo americké demokracie. Těm, kteří se zúčastnili násilností vzkazuji: Nereprezentujete naši zemi a zaplatíte za porušení zákona.“ Určitě to ocení jeho fanoušci, které poslal zaútočit na Kapitol. Například Richard Barnett, který znesvětil pracovnu Nancy Pelosi, nechal se při tom zvěčnit a dokonce to zveřejnil, je už zadržen. A není sám, koho to čeká. Začalo to lhaním, neochotou odstoupit po prohraných volbách a prezidentovým strachem z vyšetřování a soudních procesů. Soudní procesy po spáchaní násilí spolu s poklesem životní úrovně teď reálně očekávají jeho věrní voliči.

Co si z toho vezme ten, který nigdy neodstúpí, nech si to fšeci pamatují? Přes jeho finanční a mediální převahu dochází k tvorbě předvolebních koalic, které se obě vyrovnají počtem hlasů profikorupčnímu hnutí ANO. Stejně, jako nezvítězil Babiš v krajských volbách, nezvítězí tedy ani ve volbách parlamentních. Pokusí se svým voličům vnuknout útok na Strakovku? Doufám, že se už v Průhonicích neokovávají francouzské hole. Doufám, že po volbách neuvidíme válečné nákupní vozíky valící se ulicemi Prahy.

Snad naši spoluobčané zaregistrovali snadnost, s jakou se svých příznivců zřekl Donald Trump. Stejně jako jeho slovenské dvojče v čele české vlády ty, kteří mu posloužili, svrhává přes palubu pravidelně. Totéž čeká voliče páně Babiše, a my jim to tři čtvrtě roku musíme připomínat.

Jinak bude celý svět začátkem listopadu užasle zírat na záběry z Prahy, jako začátkem ledna nevěřil vlastním očím u přenosů z Washingtonu.

Tak jsem si zase jednou početl v reakcích mých milých čtenářů. Pro někoho jsem varský rusák, pro jiného německý kolaborant, pro dalšího zbytečný topkař. Řada se jich shodla, že jen rozeštvávám lidi, sám jsem ještě nic nepředvedl a mám raději pomáhat, než plivat na Babiše. Nevím sice, proč nesmím poukazovat na jeho chyby, ale místo toho se v rámci slušnosti (sic!) mám prý zaměřit hlavně na chyby opozice.

Vox populi, vox dei, pravil by humanitní vzdělanec. Správný tvar bovis mi nesedí do verše, tak se ani nebudu pokoušet o vtipnou odpověď a pojďme k požadovaným chybám opozice. Netvrdím, že žádné nejsou. Předložím je co možná stručně v časovém pořadí. V rámci nezbytně nutné povolební spolupráce zametu jen vlastní dvorek pravicové koalice, stanující námořní lupiče přenechám diplomaticky jejich příznivcům a členům.

První a zásadní chyby se současné opoziční strany dopustily v době justičního kabelkového puče. Tehdy se okamžitě a neprodleně měla podat ústavní žaloba na prezidenta Zemana, který se nejmenováním paní Miroslavy Němcové předsedkyní vlády dopustil jednání proti demokratickému řádu republiky. Raději přelomil ústavu (často používaný eufemismus ohnul je nepřesný) a jmenoval vládu svých kumpánů a podržtašek, které říkal vláda úřednická. Tím byl spuštěn řetězový děj, který vyvrcholil nešťastnými volbami a nástupem agrochemického dotačního příživníka na ministerstvo financí a následně do čela vlády.

Druhou chybou byla spoluúčast KDU-ČSL na první vládě s účastí Babiše. Tím mu lidovci pomohli vytvořit zdání, že ANO je řádnou politickou stranou. Není a nikdy nebude. Nic na tom nezmění, jestli Babiš byl, nebyl, bude či nebude ve vládě. Nesmíme zapomínat, že profikorupční hnutí ANO je nedílnou součástí Babišem vlastněného holdingu. ANO je jen politická divize Babišova Agrofertu, která mu má zabezpečit plynulé financování a zabránit vyšetřování střetu zájmů a zločinů svého majitele.

Třetí chybou byla nedostačující sebereflexe ODS, která se v dostatečné míře veřejně nedistancovala od éry kmotrů a dlouho se nedokázala rozloučit s pátou kolonou okolo Klause mladšího. Doposud tato strana nechápe, jak nejen ODS, ale celou pravici poškozují nešťastné výpady Jana Zahradila a jeho názorových souputníků vůči ostatním pravicovým stranám a jejich programovým prioritám. Ani nemluvím o tom, jak jsou těmito nesmyslnými útoky povzbuzováni někteří příznivci ODS, kteří na sociálních sítích volají po nulové toleranci vůči KDU-ČSL a TOP 09 a přerušení spolupráce s nimi.

Čtvrtou chybou byla slabá mediální a veřejná aktivita vedení TOP 09, které pod svým bývalým předsedou téměř vyklidilo veřejný prostor. Miroslav Kalousek to nestrhl ani s pomocí ostatních poslanců a senátorů naší strany. Ačkoliv je zde vidět pod stávající předsedkyní výrazný posun, je naše mediální aktivita podle mého názoru stále nedostačující.

Pátou a nejhorší chybou byl promrhaný potenciál lidového vzepětí vyvolaného Milionem chvilek pro demokracii. Jednání o koalicích a nemilosrdný tlak na Babiše nejen na půdě parlamentu, ale v médiích i na ulicích měl započít nejpozději v létě 2019, bezprostředně po Letné.

Šestá a poslední chyba pravicové opozice je málo čitelná komunikace k vlastním voličům. Ti musí být neustále a pravidelně oslovováni, musí jim být nabízen volební program, stínová vláda, ale hlavně priority, na kterých se všechny tři strany shodly a které budou stoprocentně prosazovat. Je mi jasné, že času je málo, ale s blížícími se volbami a s dalším Zemanovým podrazem už není kam ustoupit. Buď vyhrajeme, nebo padneme. Voliče už dnes nezajímá informace, že se tvoří program. Nemůžeme odkazovat na budoucnost jako Babiš. Nás totiž nevolí budelípoví voliči, kteří se spokojí s jalovým slibem. A zdůrazňuji, že napříště si musí dobrovolně nasadit náhubek každý, koho bude svrbět jazyk a bude mít nutkání zdůrazňovat programové rozdíly nebo vytahovat na světlo Boží minulé hříchy a neshody.

Je mi jasné, že jsem vám svou předcházející větou nahrál na smeč. Pravidelně mi nadávají příznivci nesystémových stran. Nepočítám, že bych si je dnes naklonil. Po tomto komentáři se spektrum mých „fanoušků“ naopak nemálo rozšíří, bohužel do prava.

Nijak nad tím nejásám, ale s plným vědomím to hodlám podstoupit. Těchto šest chyb si musíme uvědomit, přiznat si je, napravit je a hlasitě se od nich distancovat. Co nejrychleji, protože času je málo. A v příštích devíti měsících, v čase předvolebního těhotenství se musíme dalších chyb vyvarovat, jinak se nedočkáme úspěšného porodu svobodné a znovuobrozené demokracie.

Zoufal jsem si nad výsledky voleb. Prezident zvolený opakovaně díky lživé kampani. Na hradě českých králů se ocitl oportunista bez zásad a skrupulí, lámající Ústavu podle nálady, posluhující Rusku a Číně. Pak přibyl agent STB ve vládě, a po dalších volbách se dokonce stal premiérem. 

Nebylo to ale strašné jen u nás. Brexitové referendum dopadlo podle argumentů použitých v kampani. Ona lež má sice krátké nohy, ale hrozně rychle je střídá, takže pravda je v cíli vždy druhá. Že jsou výkřiky propagátorů brexitu většinou lživé, pochopili ostrované až po referendu. Pozdě. 

A co teprve USA a vítězné tažení chaotického lháře Trumpa do Bílého domu. Kdyby náš nejvyšší velitel velel do útoku, Ovčáček by ho v čele vojsk na rudlíku daleko nedovezl. To Babiš škodí armádě jen aby si s pomocí bolševika udržel penězovod ze státního rozpočtu do svého holdingu. Válčit ale určitě nebude. Odchod GB z EU poškodí ekonomicky i nás, ale osoba jako Trump v úřadu prezidenta USA může napáchat škody nezměrné. Měl jsem ze všeho pocity všelijaké. 

A pak se z Číny vynoří takové prostým okem neviditelné nic, ukončí světovou pohodu a konjunkturu a je naráz po mejdanu darebáků v čele zemí. Babišovi se Zemanem podle průzkumů klesá podpora voličů, stejně jako neučesanému lháři v Británii. Abych nezapomenul, chromý kačer Donald má po prohraných volbách konečně důkaz pokusu o volební podvod. Sice si ho musel vyrobit sám svým telefonátem do Georgie, ale má ho! 

Zvolením populistických manipulátorů začala doba postfaktická, končí snad s celosvětovou krizi? Přestanou konečně voliči napříč zeměkoulí slyšet na lži? 

Soudím, že dočasně ano. Vycházím z lidské povahy. Je-li člověku dobře, chce se mít ještě lépe. Ležíc u rybníka na sluníčku s lahodným mokem u ruky, závidí těm na Jadranu. Jadranští závidí jiným Mallorku, ti zase oněm Mauritius… Nikdy nemáme dost. Snadno podlehneme lákání politických šmejdů, kteří nám slibují nekonečnou havaj bez práce. 

V krizi ale jde jednomu jen o to, aby se uživil a přežil. Čínský virus si nevybírá, o krk jde každému bez ohledu na majetek. Slibů se nenajíš, lží nenaočkuješ. Lidé budou hledat někoho, kdo je z krize vyvede, třeba i za cenu bolestivých opatření. A až se společnost zase postaví na nohy, až přejdeme tím bolestivým údolím, začneme ochotně naslouchat sirénám slibujícím nesplnitelné. Proč by nám jednou nemohli lítat ti pečení holubi do huby, že? 

Dobrým příkladem z našich dějin je volba Jiřího z Poděbrad zemským správcem, posléze i králem. Přesahovali jej mnozí. Ambicemi, statky i starobylostí rodu. Přesto byl zvolen právě on, a správnost tohoto výběru nejlépe potvrdil on sám na sklonku své vlády. Po realistickém zhodnocení schopností svých synů, požadavků doby a mezinárodní politiky se vzdal osobních i rodových cílů a ve prospěch země označil svého následníka. Ale nejprve vyvedl Čechy z válečných běd, uzavřel husitskou kapitolu dějin pod poklop, zkonsolidoval naše hospodářství a nasměřoval nás do dalších staletí. Byl dobrým vůdcem v katastrofální situaci. 

Takového potřebujeme dnes i my. Co máme k dispozici? Prezident Zeman se nenechá veřejně očkovat, protože není příznivcem spektakulárních akcí tohoto typu, jak pravil hradní mluvčí Ovčáček. Kterýpak šašek to ale svolal tiskovou konferenci, na které pálil své trenky? Premiér Babiš chaoticky zdržuje státní správu svým mikromanagementem a rozhoduje se podle reakcí na fcb. Zembiši dobrými vůdci nebyli ani za konjunktury, jen to nebylo tak moc poznat. Ale krize naplno odhalila jejich neschopnost. 

Za tři čtvrtě roku si vybereme někoho dalšího. Dej Bůh, abychom vybrali dobře. Máme to zapotřebí.

Začal nám nový rok. Máme za sebou očekávané projevy senátního státníka ve stádiu zrodu i figurek na státníky si hrajících. Můžeme si je tedy zrekapitulovat spolu s celým uplynulým rokem. 

Lánský zlobr v poločasu rozpadu nezklamal. Přes veškerou snahu zalíbit se čínskému bolševikovi nezabránil předsedovi senátu v návštěvě Tchaj-Wanu, i když svým nevybíravým tlakem zapříčinil jeho výměnu. Jako pravidelně prohrál každý soudní spor, který zavinil svým lhaním (Peroutka vlevo dole), nebo zanedbáváním svých povinností (nejmenování profesorů, kteří byli schváleni řádným řízením). Občas poslal Nejedlého do Moskvy, nebo chtěl od BIS seznam ruských agentů. Kreml si zřejmě nebyl jistý, které prozrazené špicly je nutno vyměnit, proto požádal o informace agenta 007 promile. Jeho projevy se jako vždy zaměřily na kritiku opozice, pochlebování vládě a sprosté urážky objektivních novinářů. A co jeho poslední projev? Inu, jak by pravil Forrest Gump: Pro štětku je každý štětkou. 

Předseda sněmovny Vondráček nevyzdobil projev kytarovým sólem, nezatančil si kazačok, jen trochu zalhal do médií podle kvazietického kodexu člena profikorupčního hnutí ANO. Prý společnost rozdělil čínský vir a ještě víc ji rozdělí předvolební kampaň. No jistě, jeho majitel svými opakovanými výpady vůči opozici společnost přímo zázračně sceloval. 

Ověřili jsme si opakovaně, že vánoční čas projevu neudělá ze sprostého grobiána Masaryka. Ani narychlo slepené wikicitáty neudělají z moravského chasníka politickou osobnost. Předseda sněmovny by měl zůstat u vodky a kytary, kde je nedůstojně věrohodný. 

Babiš je stejně jako Vondráček reprezentantem hnutí, prezentujícího se pohrdáním politiky, politikou a svými nevoliči. Proto od nich člověk ani dobrý politický projev nečeká. Zvlášť od Babiše, který svou politickou kariéru založil na urážkách politických oponentů. Vtipné na tom je, že pro svou sebepropagaci se začal novoročně projevovat, ač by nemusel. Smutné je, že jeho projevu se věřit nedalo. Mároguruové se totiž mimo prostředí čaulidí na sociálních sítích neumí srozumitelně vyjadřovat stejně jejich vůdce. 

Ten, respektive jeho řeč, se stal dokonce tématem diplomové práce Bc. Víta Benešovského “Vývoj češtiny Andreje Babiše z pohledu osvojování druhého jazyka”. Zaujalo mne, že ve výčtu Babišových mluvních vad je mimo chybné výslovnosti, nelogické gramatiky a logického používání jeho rodných, tedy slovenských slov i občasné použití slov z nám neznámého jazyka, pro který navrhuji název agrofertština, nebo ugrofertština.  

Musím uznat, že co se týče formy i obsahu se pisatel Babišem čteného projevu tentokrát skutečně vyznamenal. Slabým článkem projevu byl ten toporně robotický bojovník svádějící marný boj s čtecím zařízením a zřejmě poprvé viděným textem v jazyce jemu naprosto cizím. Anebo mu byly cizí výzvy k jednotě a komunikaci, k podpoře očkování a poděkování těm, kdo bojují s čínským virem? Skromně opomenul vlastní výpady vůči opozici a ignorování jejich návrhů. Nezmínil se o své osobní zodpovědnosti za svá chybná rozhodnutí, za hospodářskou likvidaci drobných podnikatelů ani za usmrcení z nedbalosti naprosté většiny z aktuálních 11.827 zesnulých. Ano, přičítám je Babišovi, nikoliv čínskému viru, a to plným právem. On osobně rozhodl o uvolnění situace, on byl příkladem letního nedodržování bezpečnostních opatření, on kvůli volbám odkládal řešení nastupující druhé vlny. A teď, prý abychom se mohli setkávat o Vánocích, zavinil nástup třetí vlny a dalších minimálně pět tisíc úmrtí. 

Proč to asi Babiš dělá? Ze zlé vůle jistě ne. Ale on není politik, nemá instinkt vůdce smečky ani morálku skutečného chlapa. Proto se bojí přijmout zodpovědnost, proto se bojí prosadit nepopulární opatření. Snažil se dlouhodobě ve veřejnosti vyvolat dojem, že politiku zvládne jakýkoliv specialista úspěšný ve svém oboru. Jím přivedení experti na mluvení, intriky, podrazy a podvody v čele ministerstev pravidelně selhávají. A stejně tak selhává v čele vlády ten, který nikdy nevybudoval ani psí boudu, ale násilným přebíráním firem a čerpáním dotací, na které často nemá právo, vybudoval svůj holding. Jediní jeho skutečně úspěšní specialisté jsou propagandisté v médiích a na soc. sítích. Směřovat politická rozhodnutí podle jejich průzkumů se dalo v době konjunktury, nikoliv ale v době nástupu koronaviru, tohoto jediného nezkopírovaného výrobku made in China. 

A co bych řekl k Miloši Vystrčilovi? Pokusil se o myšlenkový konstrukt, o projevení idejí. V projevu vyšel ze své politické, stranické pozice, ale zmínil také EU a postavení naší země v rámci EU. Vytknul respekt k přírodě a její ochranu, protože její součástí jsme my i vir. Pane Vystrčile, jako bývalý amatérský herec bych Vám rád poradil – chcete-li se vyhnout čtecímu zařízení, musíte si text předem důkladně osvojit, jinak budete na diváka i na posluchače působit nepřirozeně a nedůvěryhodně. 

A když jsem se pokusil o komentář já, nenovinář, coby nestátník drze přidám i krátké vyjádření k nastupujícímu roku. 

Čeká nás rok nebývalé ekonomické krize, čeká nás další rok boje s tím čínským exportem. Bez ohledu na změnu letopočtu se počet infikovaných plynule zvyšuje, hospitalizovaných valem přibývá, odkladná péče se neposkytuje. ANO bude hůř. 

Ale není to konec světa. S koronaviry totiž žijeme odjakživa. Mají je naše kočky, vyskytují se u lasic i netopýrů. A mnohem více koček než s koronavirem zahyne s koly aut. Hominidé, naši dávní předkové se s netopýry v jeskyních stýkali po tisíciletí, a nad jejich dostatečnou tepelnou úpravou si v boji s ustavičným hladem hlavu příliš nelámali. Nejenom že nebyli koronaviry ani jinými mikro- a makroorganismy vyhubeni, ale oni se vyvinuli v moderního člověka, v nás, a vybudovali naši civilizaci. 

Nechci nijak zlehčovat čínský virus, ale nás nezabíjí on. Zabíjí nás náš strach z kovidu, naši špatní politici, naše špatná rozhodnutí a špatné volby. Přestaňme se třást strachy, přijměme svou odpovědnost za své zdraví a svou budoucnost a vezměme si ji nazpět od špatných politiků. Zejména od těch, kteří se stydí přiznat se k tomu že, a proč jsou politiky. Chovejme se tedy jako lidé, hodní toho jména. 

Dodržujme dobrovolně rozumná opatření, chraňme si zdraví a své blízké. Umožní-li nám to vláda, pracujme a starejme se o rodiny. Podle možností se očkujme a přichystejme se na volby, které nás čekají. 

A nebojme se v nich kandidovat. Jiná cesta než osobní nasazení a zodpovědnost není, nejen v nastávajícím roce.